Zásadní Lang

9. listopadu 2020
19:00 Multifunkční sál DOX+

Vzhledem k současným opatřením a nepříznivé situaci související s šířením viru COVID-19 jsme se rozhodli koncert přesunout. Už teď hledáme nejlepší možný jarní termín v roce 2021. Prosíme, zachovejte nám přízeň a pro aktuální informace sledujte naše webové stránky nebo náš facebook. A hlavně, opatrujte se!

PKF - Prague Philharmonia & členové Ostravské bandy
Gareth Davis, basový klarinet (Londýn / Amsterdsam)
Marino Formenti, klavír (Milán / Vídeň)
Johannes Kalitzke, dirigent (Kolín nad Rýnem)
Petr Kotík, dirigent (New York / Ostrava)

DW 28 "Loops for Davis" (2016)
Monadology XXXIV "Loops for Ludvik" (2016) 
Monadology XXXVII "Loops for Leoš" (2017, rev. 2020) 

Bernhard Lang (1957, Linec) patří mezi nejvýznamnější skladatele současnosti. Jeho dílo lze označit za moderní současné umění, kořeny jeho myšlení jsou skutečně bohaté: inspiračními vlivy jsou pro něj nejen evropská klasická hudba či avantgarda 20. století, ale také jazz, free jazz, rock, punk, techno, EDM, elektronická a počítačová hudba. 

Po studiích na Brucknerově konzervatoři v Linci přestěhoval do Štýrského Hradce, kde studoval klasický i jazzový klavír. Po ukončení studia se stal žákem skladatele Andrzeje Dobrowolského, který jej seznámil s technikami nové hudby. Od roku 1998 vyučuje hudební teorii, harmonii a kontrapunkt na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Štýrském Hradci a od roku 2003 zde rovněž působí jako profesor skladby. Jeho hlavním zájmem je od roku 1999 hudební divadlo odvozené z teorie „diference/opakování“. Jak uvedl pro Český rozhlas Petr Bakla: „K rozmanité a hluboce promýšlené práci se zvukovými smyčkami Langa inspirovaly filmy Martina Arnolda, experimentální hráči na gramofony jako Philip Jeck a také Deleuzeův spis Différence et répétition. Zatímco minimalismus si liboval v pozvolných procesech a opakování vyvolávalo spíše meditativní atmosféru, Lang ve svých skladbách pracuje s ostrými střihy a nepravidelností, vzniká nepředvídatelná hudba plná zvratů.“ 

Od roku 2009 působí Bernhard Lang jako lektor na festivalu Ostravské dny; jeho opera Der Reigen se v roce 2014 stala centrem pozornosti festivalu NODO a na OD 2017 měla premiéru část z jeho další série „monádologií“ – Monadology XXXVII „Loops for Leoš“, kterou napsal přímo pro festival a věnoval ji Leoši Janáčkovi. Je držitelem mnoha ocenění, za všechny jmenuje např. Hudební cenu města Vídně (2008) nebo Skladatelskou cenu „Erste Bank“ (2009). Jako rezidenční skladatel působil např. na festivalech Wien Modern a Donaueschingen Musiktage nebo v drážďanské Sächsische Staatskapelle.


O SKLADBÁCH

Kompozice DW28 „Loops for Davis“ je pokračováním skladeb DW23 a DW24 založených na smyčkách, z nichž první tematizovala basklarinet a druhá saxofon. Původcem smyčky se zde stává samotný sampl, a to nikoliv prostřednictvím simulace, transkripce či re-kompozice, nýbrž pomocí sampleru jako svébytného nástroje. Ve skladbě Loops for Davis jsou samply vsazeny do orchestrálního kontextu i do kontextu malé kapely. Orchestr se zde chová jako makrosampler, ohromný stroj generující smyčky; sólový klarinet jej konfrontuje komplikovaně notovanými sólovými vstupy, které se občas rozvinou v improvizované plochy, ale posléze se znovu připojí ke smyčkám. Skladba vznikla ve spolupráci s Garethem Davisem a Experimentálním studiem SWR ve Freiburgu (a Reinholdem Braigem), které zajistilo ozvučovací a prostorovou technologii. "Ve své předchozí práci s Davisem jsem již rozvíjel novou techniku nástrojové hry, kterou nazývám ,Parkerofonie' a je využita i v této kompozici. Dvojznačnost věnování samozřejmě vzývá také Milese Davise. K němu se připojují ,přízraky' Erica Dolphyho a dalších jazzových velikánů, jež lze v hudbě sice rozeznat jen stěží, ale přesto v ní jsou přítomníMiles Davis má ve skladbě poslední slovo, když říká, kolik různých rozhovorů musí dávat: ´Nevím, o čem to tu mluvíte. A je mi to jedno.´“

Monadology XXXIV „... for Ludvik“ (Monadologie XXXIV „Pro Ludvíka“, 2017) jsou třetí adaptací díla Ludwiga van Beethovena v sérii Monadologií. Tato skladba má tři věty, z nichž každá vychází z centrální strukturální jednotky originálu, a tyto „počáteční buňky“ dále kombinuje a rozvíjí. Stejně jako v ostatních kompozicích z této série jsem nepoužil žádné algoritmy, ale spíše jsem zavedl výsledky předchozího počítačového zpracování volně do smyčkových a dělících procesů. Zdrojem materiálu mi byl Beethovenův třetí klavírní koncert C moll, jehož původní tvar a rozvržení byly při přepisu do značné míry zachovány. Co se harmonického zpracování týče, využil jsem tónových rozdílů již dříve vysvětlených ve skladbě ParZeFool a vytvořil jsem z Beethovenova čtyřhlasého zápisu mikrotonální dvanáctihlas, který na původních harmoniích leží jako takový závoj. Aby bylo snazší si tyto harmonie uvědomit, v orchestru je umístěn ještě jeden klavír, který je naladěný o čtvrttón níž. Do bicí sekce je navíc přidána bicí souprava. Tato skladba, stejně jako všechny ostatní Monadologie, pracuje s buněčnými monadickými zdrojovými materiály, které jsou přeměněny na chaotické systémy. Výsledkem je hyper-virtuózní hodinový strojek, inspirovaný video projekty Raffaela Montaneze Ortize.

Monadology XXXVII Loops for Leoš (Monadologie XXXVII – Smyčky pro Leoše, 2017 – 2020) „Během příprav na Ostravské dny 2017 jsme s Petrem Kotíkem probírali možné uvedení některých mých orchestrálních kusů. Zavrhli jsme jeden z roku 2011 a rozhodli se zařadit něco nově napsaného, inspirovaného duchem Ostravy. Nápad se dostavil rychle, na Janáčka už jsem si myslel dlouho. Jako předobraz jsem pro svou orchestrální skladbu zvolil Po zarostlém chodníčku, konkrétně části Naše večery a Dobrou noc. Loops for Leoš jsem napsal ve Vídni během srpna 2017, třetí větu dokončuji právě teď pro koncert v pražském sále DOX+ 9. listopadu 2020. 


O ÚČINKUJÍCÍCH

PKF — Prague Philharmonia je považována za jeden z největších kulturních fenoménů novodobé historie České republiky po roce 1989. Vznikla v roce 1994 z iniciativy dirigenta Jiřího Bělohlávka (1946–2017) pod názvem Pražská komorní filharmonie. Dnes patří mezi nejrespektovanější nejen české, ale i světové orchestry, což potvrzují pravidelná zahraniční turné a nahrávací projekty pro nejrenomovanější světová vydavatelství. Od počátku sezony 2015–2016 stojí v jejím čele francouzský dirigent Emmanuel Villaume. PKF — Prague Philharmonia pravidelně účinkuje se světoznámými dirigenty a sólisty: Harrym Bicketem, Jakubem Hrůšou, Tomášem Hanusem, Tomášem Netopilem, Brynem Terfelem, Javierem Camarenou a dalšími. Je pravidelně zvána na mezinárodní hudební festivaly a vystupuje v předních světových sálech (BBC Proms, Dresdner Musikfestspiele, Suntory Hall v Tokiu, MITO Settembre Musica, Pražské jaro ad.). Od roku 1994 až do roku 2005 stál v čele PKF — Prague Philharmonia český dirigent a zakladatel orchestru Jiří Bělohlávek (1946–2017), který se stal následně jejím čestným hudebním ředitelem. Orchestr má ve svém „rodném listě“ vepsánu svěžest, energičnost a perfekcionismus, stejně jako lásku k hudbě, jež vkládá do každého koncertu. Je ceněn pro svůj charakteristický zvuk, za nímž stojí mimo jiné jeho stěžejní repertoárová oblast, kterou je od počátku hudba vídeňského klasicismu: skladby Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena. Z českých autorů se orchestr našel zejména v tvorbě Bohuslava Martinů. PKF — Prague Philharmonia je dlouhodobě podporována Hlavním městem Praha a Ministerstvem kultury ČR.

Ostravská banda byla založena v roce 2005 jako rezidenční komorní orchestr Ostravských dnů. Členy orchestru jsou mladí instrumentalisté z Evropy a USA, kteří se zaměřují na interpretaci soudobé hudby. Kromě uměleckého šéfa orchestru Petra Kotíka spolupracují s Ostravskou bandou také dirigenti Roland Kluttig, Johannes Kalitzke a Ondřej Vrabec. Repertoár Ostravské bandy tvoří stěžejní díla 20. století (John Cage, Morton Feldman, György Ligeti, Luigi Nono, Edgard Varése, Iannis Xenakis aj.) a kompozice z tvorby současných skladatelů (Louis Andriessen, Elliot Carter, Petr Kotík, Alvin Lucier, Tristan Murail, Phill Niblock, Salvatore Sciarrino, Wolfgang Rihm, Martin Smolka, Miroslav Srnka, Peter Graham, Petr Bakla nebo Christian Wolff). Ostravská banda vystupuje také na samostatných koncertech. Mezi stěžejní koncerty patřily programy na pařížské konzervatoři, v Carnegie Hall či Lincoln Center v New Yorku, Akademie der Künste v Berlíně, Vredenburg Music Centre v Utrechtu, na festivalech Pražské jaro nebo, musicadhoy v Madridu nebo Huddersfield Contemporary Music Festival. Od roku 2012 vystoupuje Ostravská banda  v roli operního orchestru v rámci operního bienále festivalu NODO, který vznikl ve spolupráci Ostravského centra nové hudby a Národního divadla moravskoslezského.

Gareth Davis hraje na basklarinet. Jeho široký a obecně neukotvený hudební vkus mu umožňuje podílet se na nahrávkách, projektech a vystoupeních, které zahrnují současnou klasickou hudbu, volnou improvizaci, orchestrální hudbu, ale i rock, noise či elektroniku. Spolupracoval se skladateli jako Peter Ablinger, Jonathan Harvey, Toshio Hosokawa či právě Bernhard Lang a premiéroval jejich skladby. Vystupoval s rozličnými soubory a interprety (JACK Quartet, Neue Vocalsolisten Stuttgart), improvizátory (Elliott Sharp, Frances-Marie Uitti) nebo elektronickými umělci (Merzbow, Robin Rimbaud). Podílel se také na vzniku multimediálních děl tvůrců jako Christian Marclay či Peter Greenaway.

Marino Formenti je považován za jednoho z nejzajímavějších hudebníků své generace a Los Angeles Times jej označili za Glenna Goulda 21. století. Jeho oddanost novému a nečekanému jej neustále přivádí k novým koncertním zážitkům a novátorským projektům. Jeho hra zahrnuje interpretaci současných skladeb, improvizaci a individuální reflexi klasických děl. Objevuje se na mezinárodních festivalech (Salzburg, Luverne, Edinburg) stejně jako ve velkých sálech v New Yorku, Berlíně, Los Angeles nebo Tokyu. 

Johannes Kalitzke (1959, Kolín nad Rýnem) – německý dirigent a skladatel orchestrálních, komorních, chorálních a vokálních děl, která se hrají po celé Evropě. Studoval v letech 1974–76 církevní hudbu v Kolíně nad Rýnem a pak skladbu u Yorka Höllera, dirigování u Wolfganga von der Nahmera a klavír u Aloyse Kontarského na Musikhochschule Köln (1978–81). V letech 1982–83 studoval v pařížském IRCAMu na stipendium Studienstiftung des Deutschen Volkes a také soukromě skladbu u Vinko Globokara. Zároveň studoval elektronickou hudbu na Musikhochschule Köln u Ulricha Humperta. Mezi jeho ocenění patří Bernd-Alois-Zimmermann-Preis města Kolína (1996) a stipendijní pobyt ve Villa Massimo v Římě (2003). Jako dirigent působí od roku 1984, v roce 1991 pak spoluzakládal Ensemble MusikFabrik. Pravidelně diriguje jak význačné orchestry (BBC Symphony Orchestra, Mnichovská filharmonie, NDR Symphony Orchestra), tak prvotřídní ansámbly pro soudobou hudbu (Klangforum Wien, Collegium Novum Zürich, Ensemble Modern). S Ostravským centrem nové hudby spolupracuje pravidelně už mnoho let.

Petr Kotík (1942, Praha) je nezávislým skladatelem a hudebníkem. Jeho aktivity byly vždy vedeny úsilím vyrovnat se s otázkami hudby dneška a reagovat na kontext a směr, kterým se ubírá umění dnes. Je znám jako zakladatel a iniciátor ansámblů (např. Musica viva Pragensis, QUaX Ensemble, S.E.M. Ensemble, Ostravská banda, ONO) a řady projektů (např. Festival hudby výjimečných délek, Ostravské dny, NODO / Dny nové opery Ostrava, Beyond Cage Festival). Je autorem symfonického, komorního i operního díla, působí jako umělecký ředitel Ostravského centra nové hudby. V roce 2017 mu byla udělena Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby.


 

Bernhard Lang: DW 28 "Loops for Davis"
Gareth L. Davis (basklarinet), Johannes Kalitzke (dirigent)
ONO / Ostrava New Orchestra
Ostravské dny 2017 //

 

 

zpět

Podporují nás

Tel.: +420 596 203 426
E-mail: info@newmusicostrava.cz
© Copyright 2020 Ostravské centrum nové hudby
Created by web-evolution.cz