NODO 2020

TOUHA JMÉNEM OPERA

Skladatelé, libretisté, pěvci, herci, sbory, tanečníci, orchestr, dirigenti, inscenační a technické týmy z celého světa, světlo a prostor. A řada nul v rozpočtu operního festivalu. Letos v Ostravě popáté: v Divadle Antonína Dvořáka, Divadle Jiřího Myrona, Starých koupelnách Dolu Hlubina a nově v Pavilonu G na Černé louce – osm představení v pěti dnech: NODO / Dny nové opery Ostrava, 26. – 30. červen 2020.

Jediný operní festival v Čechách, který se kontinuálně věnuje soudobému žánru opery od její klasické formy po experimentální, vyrostl z vůle ředitele Národního divadla moravskoslezského Jiřího Nekvasila spojit velkou divadelní instituci s malým spolkem, Ostravským centrem nové hudby, zastoupeným jeho uměleckým šéfem Petrem Kotíkem. NODO tak bylo před osmi lety zahájeno Europerou Johna Cage a od té doby bylo provedeno v Ostravě v českých nebo světových premiérách více než dvacet inscenací. Na této exkluzivní jedinečnosti staví NODO dosud. Také na silné vůli, energii, nápadech, pracovním vypětí všech zúčastněných a jejich i divácké touze. Touze po současné opeře. Té, která odkrývá silná témata našeho strádání i radosti prostřednictvím originálního hudebního jazyka. 

Operním orchestrem se opět stane mezinárodní Ostravská banda a operním sborem Canticum Ostrava, který připravuje Jurij Galatenko. Sólisté a inscenační týmy přijedou z Japonska, USA a Evropy. Vedle skladatelů z Itálie, Kanady, USA a Velké Británie se poprvé formou komorního hudebního divadla představí také dva zástupci české hudební scény: Michal Rataj a Marek Keprt. Všechny inscenace vzniknou na místě, tedy v Ostravě v průběhu měsíce června a co do různorodosti programu letošní NODO jednoznačně vede!

Operu jedné z největších hvězd současného hudebního světa Salvatora Sciarrina přiveze opět polský tým v čele s režisérkou Piou Partum a jeho Superflumina (2010) bude drásavou sondou do propasti lidské opuštěnosti. Dějištěm Sciarrinova hudebního divadla podle lyrického románu Elisabeth Smart je velké nádraží. Místo kolektivního proudění a putování, davu i osamělosti zároveň. Místo zveličeného hluku, shromaždiště pro lidi bez domova. Protagonistkou je žena, pravděpodobně bezdomovkyně, která se ztratila a prožila bolestnou noc: mluví v hádankách, nikdo ji nechce vyslechnout a nikdo jí nerozumí. Její role se ujme Sciarrinova múza, mezzosopranistka Anna Radziejewska, která před dvěma lety na NODO excelovala v Sciarrinově představení Luci mie traditrici. Jako nejnáročnější opera festivalu bude Superflumina uvedena dvakrát (v pátek 26. a v sobotu 27. června, Pavilon G, Černá louka).

Hudebně-divadelní inscenace Nauka o afázii (2020) pro mezzosoprán, violoncello, ženské vokální kvarteto, živou elektroniku a jednu herečku, je dílem Michala Rataje a Kathariny Schmitt. Zaměřují se v němna prostorové a performativní aspekty současného hudebního divadla. Zabývají se rovněž výzkumem hlasu jako základního prvku identity. Rakouský lingvista a zakladatel logopedie Emil Fröschels ve své knize Dětská řeč a afázie z roku 1918 popisuje vztah mezi vývojem jazykových schopností u dětí, poruchami řeči a psychologií. Kromě dalších témat se zaměřuje zejména na výzkum výpadků řeči neboli afázii. Inspirováni Fröschelsovou knihou zkoumají libretistka a režisérka Katharina Schmitt a skladatel Michal Rataj jazyk, řeč a hlas. Otázka „Kdo mluví?“ je přitom pro ně stejně důležitá jako otázka „Kdo nemluví?“, respektive kdo není slyšet. (Neděle 28. června, Brick House, Dolní oblast Vítkovice)

Na ztráty, znovuzrození a transcedenci se soustředí svým novým dílem The Long Arc of Time / Dlouhý oblouk času (2020) Miya Masaoka, skladatelka z New Yorku a vyučující na Columbia univerzity. Na své nové experimentální opeře založené na rytmech buddhistických zpěvů spolupracuje s předními japonskými hráči, zpěváky a tanečníky. Americký a japonský tým se potká v Ostravě, kde vystoupí mj. velká japonská hvězda, herec Noh, zpěvák a tanečník Kazuma Yamanaka. (Neděle 28. června, Brick House, Dolní oblast Vítkovice)

Skladatel a klavírista Marek Keprt z Olomouce napsal svou operu HIBIKI, HIBIKI, vzhmoť! (2019–20) přímo pro letošní NODO a bude to jeho operní „poprvé“. Už jen podle názvů si jeho skladby  hrají s nejednoznačností, poetickými, mnohovýznamovými přesmyčkami, až jazykolamy. Podle skladatele bude mít “děj” tři hlavní linie: 1.Degustační zvuky (mlaskání, čichání, polykání atd.), 2. Text komentuje hudební či gestickou složku (čili naopak než v klasické opeře), 3. Multimediálně-mozaikovité zpracování rčení a příkazů (např. nekupuj zajíce v pytli). Víc nemůžeme prozradit. Inscenační tým z Prahy povede Petr Odo Macháček. (Pondělí 29. června, Divadlo Antonína Dvořáka)

Ana Sokolović je srbská skladatelka, která žije a vyučuje v Montréalu. Její na světových festivalech veleúspěšná jednoaktovka Svatba (srbsky Svadba; 2011) pro šest ženských hlasů je jistou konfrontací Ženitby Igora Stravinského. Sokolović se tímto dílem navrací domů, do srbské vesnice a oživuje tradice předsvatebních příprav: Milica se zítra vdává a se svými pěti přítelkyněmi se připravuje na svatbu. Všechny zpívají, tancují, smějí se a pláčou v naději, že každodenní život se brzo změní v něco úžasně mimořádného…  Nastudování v srbském originále s českými titulky se ujmou ostravské zpěvačky v čele s Markétou Schaffartzik, hudební nastudování zajistí Jurij Galatenko, režie a scéna tandem Jiří Nekvasil a David Bazika. (Pondělí 29. června, Divadlo Antonína Dvořáka)

Protipólem ozvěn balkánských tradic bude drsné vyjádření hudebnice, spisovatelky, aktivistky Camae Ayewy z Filadelfie, která je známá jako performerka pod jménem Moor Mother. Její pravda a hněv se většinou obrací k zásadnímu a nesmlouvavému protestu proti nespravedlnosti. Zcela nová tvář, afroamerická umělkyně, která v Ostravě nikdy nebyla. Její nesmlouvavý, syrový a nadmíru aktuální projev s texty o systémové netoleranci  a historickém traumatu jsme objevili na festivalu Big Ears v Knoxwillu, kde byla součástí vystoupení legendárního Art Ensemble of Chicago po boku Roscoa Mitchella. Literárně-hudební performance s kořeny v punkrocku a rapu i radikální elektronické šumové sestavy podpoří její kolegyně z ansámblu Black Quantum Futurism. (Úterý 30. června, Divadlo Jiřího Myrona)

NODO 2020 uzavře velmi úspěšný, hravý a za všech okolností humoru a nadsázky plný kus The Garden / Zahrada (2018), inspirovaný také Danteho Božskou komedií a objednán Asko/Schönberg ansámblem a Londýnskou Sinfoniettou britského skladatele Richarda Ayrese, který žije a pracuje v Holandsku. Jeho zatím poslední dílo vhodné ke scénickému zpracování má podobný charakter jako na NODO 2016 s velkým diváckým ohlasem uvedena opera No. 42 (V Alpách). Zahrada je temně komický, cyklický příběh o nespokojeném muži hledajícím smysl svého života. Ze své zahrady se chce dostat do středu země, aby našel podsvětí, poté hledá cestu do nebe, aby sám sebe našel opět ve své zahradě. „Jsme publikum sledující realitu nebo sledujeme sen a fantazijní svět? Je tento muž ve skutečnosti vzhůru, spí nebo je dokonce mrtvý? To chci udržet nejednoznačné,“svěřuje se Richard Ayres. Chystáme světovou premiéru skladby ve scénické realizaci Jiřího Nekvasila a Davida Baziky. (Úterý 30. června, Divadlo Jiřího Myrona)

Skladatel a umělec vůbec potřebuje podporu svého okolí a inteligentní, kritický komentář od těch, kteří živě dílo sledují. Takové prostředí se snažíme vytvořit projekty Ostravského centra nové hudby ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským. Je to přesně to, co vytváří předpoklady pro možnost tvorby mimořádného díla. Pevně doufáme, že se během NODO 2020 do tohoto prostředí zapojíte.

Milí příznivci NODO, těšíme se na Vás!

Renáta Spisarová
výkonná ředitelka Ostravského centra nové hudby

Podporují nás

Tel.: +420 596 203 426
E-mail: info@newmusicostrava.cz
© Copyright 2020 Ostravské centrum nové hudby
Created by web-evolution.cz