Přijď království Tvé

25.6.2018, 18:30, Divadlo Jiřího Myrona

Koupit vstupenky >>>

Šestinotónová opera o třech jednáních a sedmi obrazech pro 26 pěveckých sól, smíšený sbor a orchestr, podtitul Nezaměstnaní (op. 50), 1937–1942

Hudba: Alois Hába
Libreto: Alois Hába, upravil Ferdinand Pujman

Dirigent: Bruno Ferrandis
Režie: Jiří Nekvasil
Scéna: David Bazika
Kostýmy: Marta Roszkopfová

Účinkují:
Michaela Šrůmová, soprán (Prostořeká)
Kamila Mazalová, mezzosoprán (Táňa)
Marek Olbrzymek, tenor (Intelektuál, Autor, Lucifer)
Juraj Nociár, tenor (1. důvěrník)
Josef Moravec, tenor (Úředník, Tajemník)
Vojtěch Šembera, baryton (Písmák, Kristus)
Josef Škarka, baryton (2. důvěrník, Ariman)
David Nykl, bas (Ředitel)
+ členové sboru
Canticum Ostrava, Jurij Galatenko (sbormistr)
Ostravská banda
ONO / Ostrava New Orchestra

Světová premiéra, 100 min

V češtině s anglickými titulky

I. dějství
V továrně debatují o pracovní přestávce dělníci o své situaci. Stěžují si, že z nich tlak na výkonnost dělá bezduché stroje. – Ředitel a tajemník vedou rozhovor o náladě dělnictva v ředitelně. Přicházejí dělničtí důvěrníci. Dozvídají se, že vzhledem k poklesu odbytu musí být výroba omezena a bude se propouštět. Dělníci argumentují právem na práci. Ředitel hrozí, že dojde-li ke vzpouře, použije prostředky násilí.  

II. dějství:
Alegorický obraz: Rozhovor mezi Kristem, Arimanem a Luciferem. Ariman a Lucifer prosí Krista, aby je zbavil jejich úlohy. Kristus odpovídá, že ještě nenastala správná doba. Člověk musí nejprve poznat svou vlastní podstatu, pak teprve se osvobodí, dá se na cestu Kristovu a tím skončí i úloha Lucifera a Arimana. – Na předměstí se setkávají Intelektuál, dělníci a nezaměstnaní. Všem by bylo prospěšné, kdyby se spojili. Písmák je upomíná na lásku Kristovu. –  Dělníci před noclehárnou pro nezaměstnané komentují výklady plné zboží, policista je rozhání. 

III. dějství:
Ředitel továrny, tajemník a dělnický důvěrník se radí, jak předejít revoltě. Důvěrník žádá, aby dělníci dostali najíst, měli kde bydlet a bylo jim uznáno shromažďovací právo. Dostatek materiálních hodnot zajistí jejich poslušnost. – Dělníci se scházejí na dvoře továrny, žádají práci a mzdu. K rebelii však nedojde. Přichází Autor a ptá se, co má jako umělec udělat s  postavami, které vymyslel. Přednáší různé návrhy, dělníci je všechny zamítají. Písmák přichází s biblickým citátem. Sbor oslavuje vizi Krista a jeho království.



Kompoziční dráha Aloise Háby (1893-1973) započala ve Vídni, kde žil od roku 1914. Studoval tam skladbu u Franze Schrekera, který byl v své době znám jako radikální modernista. Koncem 20. let následoval Hába Schrekera do Berlína. Během svého pobytu ve Vídni se Hába stal součástí okruhu stoupenců Arnolda Schönberga, jehož koncerty pravidelně navštěvoval. Tam se seznámil s Hansem Eislerem, který studoval Schönberga, s nímž navázal celoživotní přátelství. Oba je spojoval zájem o atonální a dodekafonickou hudbu, stejně jako levicová politika. Bylo to právě v této době, kdy Hába vstoupil do komunistické strany.

Hábův světový názor a jeho filozofické inklinace z něj dělají naprosto výjimečnou osobnost. Vedle krajně levicových názorů byl též úzce spojen s antroposofickým hnutím Rudolfa Steinera, a navíc - do určité míry - oddaným křesťanem.

Hába byl jedním z prvních mikrotonálních skladatelů a teoretiků. V roce 1922 vydal v češtině (nákladem Hudební matice) významný text o mikrotonalitě: Harmonické základy čtvrttónové soustavy. O rok později se setkal s Ferrucciem Busonim, který užíval mikrotonální šestinotónový systém a Hábu s ním seznámil. Setkání s Busonim, který byl v té době jedním z nejznámějších žijících skladatelů, bylo pro Hábu velkým povzbuzením k tomu, aby se nadále zabýval mikrotonalitou. Hába se poprvé ocitl na světové hudební scéně provedením svého čtvrttónového Smyčcového kvartetu č. 3na festivalu v Donaueschingenu v roce 1923. Po mnichovské premiéře své čtvrttónové opery Matkav roce 1931 se Hába stal jedním z nejznámějších avantgardních skladatelů své generace. Po nástupu nacistů k moci počátkem 30. let se Hába přestěhoval z Berlína do Prahy. Když se v roce 1933 stal Josef Suk ředitelem Pražské konzervatoře, Hába byl na této škole jmenován profesorem. Na konzervatoři založil Oddělení čtvrttónové a šestinotónové hudby.

S pomocí československé vlády Hába navrhl a dohlédl na výrobu čtvrttónových klavírů a dechových nástrojů. Německá firma na výrobu klavírů August Förster, která sídlila v severních Čechách, zhotovila pro Hábu tři klavíry a později, počátkem 30. let, také šestinotónové harmonium, jehož výroba se zakládala na plánech, které dostal Hába od Busoniho.

Toto původní šestinotónové harmonium hraje důležitou roli v Hábově třetí opeře Přijď království Tvé a bude slyšeno na premiérovém provedení opery na festivalu NODO. Mimořádný dík patří Národnímu muzeu - Českému muzeu hudby, bez jejichž mimořádné vstřícnosti ve věci zapůjčení unikátního šestinotónového harmonia by inscenace nemohla vůbec vzniknout. 

Přijď království Tvé je opera složená v šestinotónovém systému. Libreto napsal Hába ve spolupráci s významným literátem a divadelní osobností Ferdinandem Pujmanem. I když Hába považoval Přijď království Tvé za vrchol svého uměleckého díla, opera nebyla nikdy provedena. Po marných pokusech se myšlenky na provedení opery zcela vzdal – i když sám vydal partituru nákladem několika stovek výtisků. Přestože Hába začal na opeře pracovat již v roce 1939, partitura byla dokončena během války, v roce 1942. V té době bylo její provedení nemyslitelné. Provedení Hábovy opery Přijď království Tvé v rámci festivalu NODO nabídne příležitost poznat dílo výjimečně progresivní etapy vývoje hudby v České republice.

zpět