Němý kanár

28.6.2018, 18:30, Divadlo Antonína Dvořáka

Koupit vstupenky >>>

Komorní jednoaktová opera, 2017–2018

Hudba: Rudolf Komorous
Libreto: Georges Ribemont-Dessaignes, do angličtiny přeložil Christopher Butterfield

Dirigent: Owen Underhill
Režie: Jan Horák, Michal Pěchouček
Scéna: Michal Pěchouček
Kostýmy: Tereza Hrzánová

Účinkují:
Anne Grimm, soprán (Barate)
Alexander Dobson, baryton (Riquet)
Daniel Cabena, kontratenor (Ochre)
Ostravská banda

Světová premiéra, 45 min

V angličtině s českými titulky

Ve spolupráci s The Turning Point Ensemble


Vždycky jsem obdivoval francouzskou modernu, zejména dadaisty a surrealisty. Fascinoval mě na nich jejich celkový postoj k umění, ke světu, jejich hledání a definování nových hodnot pomocí tvůrčích experimentů, značně odkloněných od vědeckosti, mnohdy limitující svobodu. Jedním z nejopravdovějších dadaistů byl pro mě Georges Ribemont–Dessaignes. Ještě když jsem byl v Praze, dostal se ke mně překlad jedné z jeho her, kterou tehdy inscenovalo Osvobozené divadlo. Už tehdy mě zaujal. Po svém příjezdu do Kanady jsem pak požádal svého přítele a tehdejšího žáka Christophera Butterfielda, jestli by tu hru pro mě nepřeložil do angličtiny, abych z ní mohl udělat operu. On sám se pro tohoto francouzského autora nadchnul a nakonec přeložil celkem tři jeho hry, které pak vyšly ve Spojených státech. Hru Němý kanár, která byla součástí onoho vydání, jsem do té doby vůbec neznal, ale okamžitě jsem pochopil, že se hodí k mému pojetí komorní opery: je v ní málo postav a není to příliš dlouhé. V mém odhodlání napsat operu s tímto námětem mě podpořila Renáta Spisarová, která okamžitě projevila zájem provést ji v Ostravě. Přes všechny své zdravotní komplikace dělám vše proto, aby bylo dílo hotovo co nejdřív.

Rudolf Komorous, 23. ledna 2018

Rudolf Komorous (1931) je český skladatel žijící od roku 1969 v Kanadě. Studoval hru na fagot u Karla Pivoňky na Pražské konzervatoři a skladbu u Pavla Bořkovce na pražské AMU. V padesátých a šedesátých letech ho jeho zájem o českou avantgardu přivedl do úzkého okruhu malířů, sochařů a spisovatelů, známého jako „Šmidrové”, ovlivněného dadaismem a surrealismem. V roce 1961 byl jedním ze zakladatelů souboru soudobé hudby Musica viva pragensis, kde působil až do roku 1968 jako fagotista. V letech 1959–1961 vyučoval fagot a komorní hru na Centrální hudební konzervatoři v Pekingu a v letech 1970–1971 na Macalester College v Saint Paul v Minnesotě. V letech 1971–1989 pak působil na University of Victoria v Britské Kolumbii, mezi roky 1989–1994 zastával funkci ředitele na School for the Contemporary Arts of Simon Fraser University v Britské Kolumbii. Katalog jeho skladeb čítá mnoho orchestrálních děl (mezi nimi 5 symfonií), skladeb pro sólové nástroje, zpěv i komorní obsazení. Mimo Ostravské dny, které pořádá Ostravské centrum nové hudby, je Komorousova tvorba v Čechách uváděna jen ojediněle.

zpět