Many Many Women

27.6.2022, 18:00–24:00, Divadlo Jiřího Myrona

• KOUPIT VSTUPENKU •

Many Many Women
Vokálně-instrumentální skladba, 1975–78

Hudba: Petr Kotík
Libreto: Gertrude Stein
Režie, scéna: Jo Fabian

Účinkují:
S.E.M. Ensemble

Zpěv:
Jen Wu, soprán
Ana Caseiro, soprán                        
Padraic Costello, kontratenor
Felix Heuser, tenor  
Harald Hieronymus Hein, basbaryton
Nicholas Hay, bas 

Instrumentalisté:
Petr Kotík, Malgorzata Hlawsa, flétny
Sam Jones, Adam Richter, trumpety
William Lang, Jen Baker, trombóny

Světová premiéra scénické verze, 360'

V anglickém originále


Many Many Women Petra Kotíka je rozsáhlá vokální skladba z let 1975–78 na text Gertrudy Stein, jejího stejnojmenného románu-povídky vydaného v Paříži roku 1910. Ten text vyšel jako část knihy G.M.P.  – Gertruda, Mattise, Piccasso a roku 1972 znovu knihu vydal Dick Higgins ve svém nakladatelství Something Else Press. Kotík použil celý text, což určilo délku skladby. Inspirován úzkou spoluprací se skladatelem a zpěvákem Juliusem Eastmanem, začal Kotík roku 1971 komponovat řadu kompozic pro hlas, hned od první skladby použil Kotík texty Gertrudy Stein. Many Many Women (1975–78) je vyvrcholením této série skladeb. Jedná se o kontinuální zpěv a hru na nástroje: dva soprány, kontratenor, tenor, basbaryton, bas, 2 flétny, 2 trubky, 2 trombóny. Dvanáct hudebníků – zpěváci a instrumentalisté – hrají a zpívají nepřerušeně šest hodin (i když lze skladbu provozovat v kratší verzi s menším obsazením). Poetický charakter textu vyvolává představy a obrazy, které mohou vést k inscenaci. Provedení na NODO festivalu bude prvním scénickým provedením.

Kotíkova hudba se nezakládá na narativní formě a nemá dramatický charakter. Jako u dalších skladatelů druhé poloviny 20. století, se namísto narativní dramatické formy jedná o situaci a její variace bez zřetelného začátku nebo konce. Namísto této narativní formy – ta je v hudbě zakotvena sonátovou formou – je zde téměř Beckettovská „situace“: koncept, který od počátku padesátých let razili ve svých dílech John Cage, La Monte Young, Morton Feldman a další. Feldman to výstižně vyjádřil v komentáři k libretu od Becketta pro svou operu Neither (1977): „Kontinuita textu působí, jako by se na každé řádce jednalo o něco jiného. O nic jiného se nejedná, o žádné změny tu nejde. Jde o to, vstupovat hlouběji a hlouběji do jedné myšlenky.“         

Svými improvizovanými nástupy zpěváci a hudebníci intuitivně „dotvářejí“ Many Many Women v průběhu provedení, a to konfiguracemi individuálních, na sobě nezávislých nástupů. Partitura o 378 stranách je rozdělena na 173 částí. I když forma skladby má volný průběh, zápis kompozice je tradičním způsobem exaktní. 

Ačkoliv jako skladatel je Petr Kotík považován za samouka, prošel rigorózním tréninkem jak v Praze, tak na vídeňské Akademie für Musik. V Praze navštěvoval soukromé hodiny u Jana Rychlíka a obdiv k němu ho doprovází po celý život (podobně jako obdiv Philipa Glasse k Nadie Boulanger). Rychlík svým chápáním kompozice daleko předčil svou dobu. Koncem padesátých let začal využívat rytmické posuny (phase music), založené na principu afrického bubnování, typické pro hudbu Steva Reicha o více než deset let později. Rychlík rozuměl v předstihu své doby významu improvizační charakteristiky hudebního projevu tak, jak byl praktikován do poloviny 19.století. Je možné, že tato nekonvenční otevřenost, společně s názory Johna Cage, se kterými se Kotík setkal už ve svých osmnácti letech, ovlivnily způsob skladatelova hudebního myšlení v jeho začátcích.

zpět

Podporují nás

Tel.: +420 596 203 426
E-mail: info@newmusicostrava.cz
© Copyright 2022 Ostravské centrum nové hudby
Created by web-evolution.cz