Prometeo

30.6.2022, 19:00, Trojhalí Karolina

• KOUPIT VSTUPENKU •

••• Zúčastněte se také doprovodné debaty, která se uskuteční ve středu 29. 6. v Centru PANT.

Prometeo. Tragedia dell'ascolto
Scénické dílo pro vokální a instrumentální sólisty, smíšený sbor, čtyři instrumentální skupiny a živou elektroniku, 1981–84, rev. 1985

Hudba: Luigi Nono
Libreto: na motivy mýtu o Prométeovi; texty Aischyla, Sofokla, Waltera Benjamina, Johanna Wolfganga von Goethe a dalších zredigoval Massimo Cacciaro
Dirigenti: Jiří Rožeň, Petr Kotík
Sbormistr: Jurij Galatenko
Scénická realizace: Jiří Nekvasil, David Bazika
Živá elektronika: Conservatorio di Musica di Vicenza "Arrigo Pedrollo" / GRAIM Studio: 

Luca Richelli (zvuková režie)
Lorenzo Pagliei (1. asistent)
Nicola Di Paolo (2. asistent)

Účinkují:
Jen Wu, soprán
Ana Caseiro, soprán
Padraic Costello, kontratenor (alt)
Justina Vaitkuté, kontraalt
Felix Heuser, tenor
Martin Gyimesi, tenor
Micol Pambieri, narátorka
Sergio Basile, narátor
ONO – Ostrava New Orchestra
Ostravská banda
Canticum Ostrava

Česká premiéra, 135'
V italském originále s českými a anglickými titulky

Ve spolupráci s Conservatorio di Musica di Vicenza "Arrigo Pedrollo", Itálie

Tato inscenace je podpořena Italským kulturním institutem.

            


Prometeem, všeobecně považovaným za jeden z vrcholů poválečného hudebního divadlase dovršilo Nonovo bádání započaté koncem sedmdesátých let: ptal se při něm po smyslu hudební tvorby a všeobecně po cíli umění, přičemž po bojovných „angažovaných“ letech přešel k meditativnímu oproštění od expresivních nástrojů a hudebního obsahuPrometeo není operou v tradičním slova smyslu, jde spíše o sekvenci devíti kantát. Tomu také odpovídá autorova představa tohoto opusu jako výzvy, abychom nic nepřijímali jako předem dané. Cílem libreta Massima Cacciariho není jednoduše odvyprávět Prométheův příběh, nýbrž jej v rámci jednotlivých autonomních segmentů evokovat prostřednictvím hustého pletiva trojjazyčných citací. Jednotlivé části odkazují k antickému divadlu a kvantovanému, těkavému vnímání (prolog, mezihry, stasima, ostrovy). Nono na tomto základě vytvořil aranžmá neslýchaných, znepokojivých, pohyblivých, pohlcujících zvuků, které často hraničí s tichem a jsou živě elektronicky manipulovány. Cílem je učinit prostor hmatatelným, a za tímto účelem eliminuje Prometeo přímý a konvenční vztah k dramatické složce. Ta je rozdrobena mezi recitované party, chór a sólisty, přičemž texty nikdy nejsou vyslovovány ani zpívány konvenčně – jako bychom měli co do činění se zásadně přetvořenou formou renesanční polyfonie. Dramatickou složku tedy obstarávají zvuky, nikoli herci nebo postavy. Pod pojmem „poslechové tragédie“ či „tragédie slyšení“ (tragedia dell’ascolto) si máme představit schopnost postihnout dění odehrávající se v jedinečném, neopakovatelném okamžiku; jsme stále znovu vyzýváni, abychom překonali meze svého omezeného vědění a nebrali nic za dané.

Luigi Nono (1924–1990) se řadí mezi nejpozoruhodnější skladatele 20. století. Dokázal dát své seriální kompoziční metodě výjimečnou sílu výrazu; jeho kompoziční sdělení bylo ovlivněno jeho bojem proti útlaku. Ve svých dílech se mu podařilo propojit politická témata s avantgardní hudbou a vysoce poetickými formami. Jeho skladby se vždy vyznačovaly značnou zvukovou představivostí. Zdá se, že Nonova pozdější tvorba (po roce 1980) se bouří proti napjaté dramatičnosti ranějších skladeb. Objevují se nové, meditativní prvky a hudba se zvláštním způsobem „čistí“: získává utopický, vizionářský charakter a více se zaměřuje na výmluvnost samotného zvuku. Ve skutečnosti byly všechny tyto vlastnosti v Nonově díle od samého začátku; teprve v této fázi přebírají ústřední roli – opera Prometeo je toho nejlepším příkladem. Tento kousek představuje divadelní formu neobvyklým způsobem, redukuje děj a jevištní akci a soustředí se pouze na zvuk. 

zpět

Podporují nás

Tel.: +420 596 203 426
E-mail: info@newmusicostrava.cz
© Copyright 2022 Ostravské centrum nové hudby
Created by web-evolution.cz