Světová premiéra opery Aloise Háby se blíží

publikováno: 14.5.2018

Bude to znít tak, jak má, falešně! 
Světová premiéra opery Aloise Háby se blíží

Nejočekávanější produkcí ostravského festivalu NODO je opera Přijď království Tvé od Aloise Háby. Jediná dvě představení Hábovy šestinotónové opery, která vznikla v letech 1937–1942, se konají ve světové premiéře 24. a 25. června v Divadle Jiřího Myrona v Ostravě. Pozoruhodné dílo s velkými, bizarními tématy nese podtitul Nezaměstnaní a mezi hlavními postavami jsou dělníci, ředitel továrny, Kristus nebo Lucifer. Základní myšlenkou opery je sociální spravedlnost, svobodné myšlení a protiválečný postoj. Provedením bude zaplněna ostudná mezera v historii české hudby.

Jediná dvě představení Hábovy šestinotónové opery (!) se konají 24. a 25. června v Divadle Jiřího Myrona v Ostravě a dílo exkluzivně pro festival studuje dirigent Bruno Ferrandis. Šestadvaceti pěveckých sól se ujmou čeští pěvci, sborových scén Canticum Ostrava v čele s Jurijem Galatenkem. Velký symfonický orchestr vytvoříOstravská bandaONO/Ostrava New Orchestra. Scénická realizace tandem Jiří Nekvasil a David Bazika. 

Alois Hába (1893–1973) představuje vůdčí osobnost české skladatelské moderny meziválečného období. Ve všech oblastech činnosti – kompoziční, pedagogické i organizační – se projevovala jeho zásadní vlastnost: odvaha vykročit na půdu, na niž se dosud nikdo neodvážil.Hábova cílevědomost, neústupnost a široké mezinárodní kontakty znamenaly pro meziválečnou československou kulturu obrovský potenciál. Třetí, dosud neprovedenou operu Přijď království Tvé, Hába považoval za svůj tvůrčí vrchol. Operu dokončil roku 1942, kdy bylo pomyšlení na její provedení vyloučeno, a po druhé světové válce se stal překážkou námět ovlivněný antroposofickým učením Rudolfa Steinera, v němž ideologie socialistického realismu spatřovala nebezpečnou ezoteriku. Základní myšlenkou opery je sociální spravedlnost, svobodné myšlení a protiválečný postoj.

Mnozí poukazují na to, že tato opera bude znít kvůli mikrointervalům falešně. „Někteří nás zrazovali od jejího provedení, ale takový skladatel by se měl hrát. Jeho světoznámost k mému překvapení trvá, protože polovina mladé generace skladatelů dnes píše mikrotonální hudbu. V Ostravě jsme se rozhodli udělat Hábovu šestinotónovou operu o třech dějstvích (!), protože se dosud k tomu nikdo neměl. Každému, kdo tu partituru viděl, stály vlasy hrůzou na hlavě. Je to obrovský počin;musíme to slyšet a je úplně jedno, jestli se nám to bude líbit nebo ne,“poznamenal pro Český rozhlas umělecký ředitel OCNH Petr Kotík. Také Jiří Nekvasil, ředitel NDM a režisér Hábova Království si z možné prognózy nic nedělá:

„Je to dílo nesmírně pozoruhodné, už jen proto, že se jedná o kombinaci sociálního umění s antroposofií. Levicově cítící Hába byl velmi ovlivněn Steinerovými myšlenkami. Bizarní, velká témata jsou tak nejen v mikrointervalové hudbě. S Davidem Bazikou hledáme jakýsi tvar scénického koncertu, odkaz k dělnickým akademiím, součástí jednoho velkého objektu bude i orchestr. Je to silná opera.“

Alois Hába opakovaně uváděl, že jej k myšlence obohacení evropského hudebního jazyka o částečky menší než v evropské hudbě běžné půltóny, přivedla hudba rodného kraje. Dokládá to i úryvek z pozoruhodné fiktivní Hábovy přednášky, který byl otištěn v brněnských Hudebních rozhledech v roce 1927 (v souvislosti s recenzí Hábovy knihy Nauka o harmonii):

„Já, Alois Hába z Vizovic, vynalezl jsem čtvrttóny cestou zcela přirozenou. Již první moje přirozené zvuky neshodovaly se s umělou stupnicí diatonickou. První otřes psychický pak způsobila mi vlastnoručně zhotovená vrbová píšťalka; pískala mi pořád jinak, než jsem chtěl, buď výše, nebo níže. Tím byl jsem přiveden k bedlivému studiu zjevů přírodních, zvláště pak hudebních projevů živočichů, které potvrdily mé dosavadní zkušenosti. Sousedův Hektor např., jehož vytí zachytil jsem přesně na gramofonových deskách, nikdy se neomezoval na zastaralou západoevropskou tónovou soustavu a právě tak i Franta Grňůj v protější hospodě zpíval nám, když byl ve své náladě, zbaven tíživých pout normálnosti, tu našu Ej, musel by to chlap byť podle stupně svého rozjaření ve čtvrttónech, 1/6tónech, ba i ve 1/12 tónech.“

Originální šestinotónové harmonium, jehož koupi finančně podpořil prezident T. G. Masaryk a stejnou částkou (10 000,- Kč v tehdejší měně) také Ministerstvo školství a národní osvěty (!), zapůjčí pro provedení opery České muzeum hudby. Součástí orchestru jsou další velmi specifické nástroje. Z originálního Hábova rukopisu už měsíce dílo přepisuje do provozuschopných materiálů Pavel Ciboch. Operu natáčí Český rozhlas Vltava.

Posláním festivalu NODO/Dny nové opery Ostrava je přispět k otázkám rozvoje opery a ukázat možnosti a podoby hudebního divadla v 21. století. NODO (bienále) se koná od roku 2012 a pořádá jej Ostravské centrum nové hudby ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským. Výjimečností festivalu je prezentace oper v české nebo světové premiéře a jejich nastudování a realizace přímo v Ostravě, a to několik dní před jejich, často jediným, provedením. Čtvrté bienále se uskuteční od 24. do 28. června 2018 a uvede světové a české premiéry oper těchto autorů: Alois Hába, John Cage, Rudolf Komorous, Julius Eastman, Salvatore Sciarrino a Daniel Lo.

Festival NODO 2018  se koná za hlavní finanční podpory Statutárního města Ostrava, Ministerstva kultury ČR, Art Mentor Foundation, Moravskoslezského kraje, Libora Winklera a díky dalším příspěvkům sponzorů.Předprodej vstupného zahájen.

Více informací na webu http://www.newmusicostrava.cz/cz/nodo/
a facebooku https://www.facebook.com/ocnhOva/

 

Kontakt:
Kristýna Konczyna,manažerka
Ostravské centrum nové hudby,Dr. Šmerala 2, 702 00 Ostrava
konczyna@newmusicostrava.cz
Tel: +420 596 203 426, GSM: +420 777 613 184, www.newmusicostrava.cz

zpět