Antroposofie, nezdvořilé happeningy a pohřební kosmetika

publikováno: 1.8.2018

Amadeus
Antroposofia, happening irriverenti e cosmesi funeraria
1. srpna 2018
Gianluigi Mattieti
(překlad: Barbora Skálová)

Český festival NODO (New Opera Days Ostrava) byl v letošním roce zahájen světovou premiérou opery Přijď království Tvé Aloise Háby, která byla napsána v letech 1937-42 na autorovo vlastní libreto, ale nikdy nebyla uvedena, ať už z důvodu probíhající války, nebo pro zjevné provozní těžkosti: jedná se o první skutečně mikrotonální operu napsanou v šestinotónech. Sám Hába (který se výzkumům na poli mikrotonální hudby věnoval na základě povzbuzení od Ferruccia Busoniho) ji považoval za vrchol svých tvůrčích aktivit a za příklad hudby konečně osvobozené z pout systému temperovaného ladění. Děj opery, ovlivněné zájmem skladatele o antroposofii, je inspirován ideou sociální spravedlnosti, a pojednává o nesmírně aktuálních tématech: ředitel podniku propouští zaměstnance a dělníci hrozí vzpourou, jíž se ředitel snaží zabránit nahrazením práce a mezd jinými benefity. Revolta však přesto vypukne, což vede až k momentu, kdy na scénu vstupuje sám Autor, aby uzavřel osudy svých postav, přičemž jim nabízí různé možnosti. Dělníci však všechny odmítají a radost cítí pouze při představě příchodu Krista a jeho království. Bruno Ferrandis si na jevišti skutečně užil svoje, aby udržel pohromadě tuto komplexní a chaotickou partituru, s 26 sólovými pěveckými rolemi, hutnou orchestrální texturou, se spoustou žesťů, dlouhatánskými sborovými scénami, a se speciálním harmoniem laděným v šestinotónech, které pro Hábu ve 30. letech zkonstruoval August Förster, dle Busoniho návrhu. Mikrotonální struktura vytvářela ponurý a uši rvoucí efekt, avšak nosná struktura byla velice rytmická, občas až válečná, s momenty exaltace a atmosférou spíše obřadnou než dramatickou. Ta byla velice dobře vystižena v režii Jiřího Nekvasila a užitím geometrického lešení, jemuž dominoval obrovský kříž (dle návrhů Davida Baziky). 

Mezi vrcholy festivalu patřila bezpochyby také česká premiéra skladby Macle (1972) Juliuse Eastmana, zábavné a odlehčené kompozice-happeningu, zapsané grafickou notací. Provedení řídil a rovněž se jej účastnil Petr Kotík. K vidění byla také česká premiéra Sciarrinovy opery Luci mie traditrici, v krásné inscenaci Pii Partum, kde se protagonisté pohybovali mezi třemi velkými kruhy umístěnými ve středu scény, se stylizovanými gesty, které působily jako doprovod zpěvu, téměř jako choreografie. To vše v napjaté a mrazivé atmosféře. NODO také objednalo novou operu u mladého Daniela Lo, narozeného v roce 1986 v Hong Kongu. Jeho opera A Woman Such as Myself vychází z povídky čínské spisovatelky Zhang Yan. Šlo o dojemný příběh mladé ženy, maskérky specializované na pohřební líčení, a její vztah s mladíkem, jemuž nenašla odvahu prozradit pravou povahu svého povolání. Vše vyplývalo z vnitřních monologů hlavní protagonistky (skvělá Kamala Sankaram), s nesmírně atmosférickou hudbou a pěveckými linkami plnými vášnivých akcentů. Režie Miřenky Čechové využívala rovněž videoprojekce, na nichž se střídaly obrazy nehybných obličejů - snad čekajících na poslední nalíčení -, a květin, dvojznačného symbolu odkazujícímu nejen k milostným citům, ale i smrti a pohřbívání.

zpět