Antroposofové o Hábovi

publikováno: 17.9.2018

Opera Aloise Háby Přijď království Tvé (1937-42), která ve světové premiéře a jediné repríze zazněla letos v červnu v rámci festivalu NODO, stále ještě mezi posluchači rezonuje. Reportáž z Ostravy vydal i švýcarský časopis Goetheanum, spadající pod tamní antroposofickou společnost. Přečtěte si ji v překladu Vlasty Reittererové:

Das Goetheanum
No. 35-36 / 2018
Michael Kurtz
Dein Reich komme (Přijď království Tvé)

"Lidský duch vyplňuje celý kosmický prostor. Není uzavřen v jediném organismu. Duch je tam, kde vnímá."
Rudolf Steiner, 9. listopadu 1901, Souborné vydání, sv. 87 (připravuje se)  

Robotika a automatizace by mohly ohrozit téměř polovinu pracovních míst na světě, tolik nové odhady. (1) Tato sociální výzva, kterou velmi časně tematizoval Rudolf Steiner ve své teorii o trojčlennosti lidské společnosti, je také námětem opery Přijď království Tvé Aloise Háby, komponované mezi roky 1937–1942. Světová premiéra díla ovlivněného antroposofií se uskutečnila v červnu 2018 v České republice.
První dvě představení opery Aloise Háby (1893–1973) se konala 24. a 25. června v rámci festivalu New Opera Days 2018 v hlavním městě moravsko-slezského kraje Ostravě (Česká republika). Že se vůbec uskutečnila, hraničí se zázrakem. Dílo představuje hudební výzvu a obsahově je velmi náročné. Je kompononováno v šestinotónech (interval velké sekundy rozdělen na 6 tónů, oktáva rozdělená na 36 tónů) a jeho tématem je nezaměstnanost zaviněná nástupem strojů a robotů. Když Hába poukazuje na trojčlennost sociálního organismu Rudolfa Steinera a přivádí na jeviště Krista, Lucifera a Arimana jako duchovní bytosti, promlouvá prostřednictvím antroposofického učení, jehož byl přívržencem.
Rozhodnutí asi stominutové dílo uvést padlo v polovině roku 2017, a pět společných zkoušek vedlo konečně k příkladnému, daným možnostem odpovídajícímu provedení, ačkoli některé nástroje k plnému rozvinutí světa šestinotónů scházely. Scénická výprava a kostýmy byly Hábovu dílu stylově přizpůsobeny; hrálo se ve třech rovinách nad sebou, střídalo se prostředí továrny, kancelář ředitele, volný prostor za městem, i oblast duchovna: Kristus se zjeví před křížem, obraz v pozadí je zářící slunce. Lucifer vlevo a Ariman vpravo s ním vedou spor.
Na ucho navyklé hudbě 20. století působí Hábova mikrotonální opera jako osobitý, originální vklad do vývoje moderní hudby. Hába neteoretizuje, ale experimentuje. Už jako dítě, nadán absolutním sluchem, hrál ve folklorní kapele svého otce na housle a pohyboval se v mikrotonálním světě moravsko-valašské lidové hudby.
Vokální i instrumentální složka je rozložená do širokého spektra. Ve zpěvních hlasech se střídají energické úseky s lyrickými a recitativními, v orchestru různé skupiny v tutti a v crescendu se stupňují k bohaté barevnosti; na své si přijdou rozmanité bicí nástroje. V opeře však není motiv nebo téma, které by se vracelo nebo se s ním pracovalo – Hába komponoval vědomě atematickou hudbu, v níž se nic neopakuje, nýbrž neustále přichází nový tvůrčí impuls a vše plyne vpřed.
Tři dějství jsou vědomě koncipována do sedmi scén, podle obrazu sedmiramenného svícnu. Kromě dělníků v jejich zcela nejisté životní situaci a vlastníků továrny, kteří hledí na své zájmy, zapojuje Hába ve čtvrté scéně, přesně uprostřed opery, třetí prvek. Dalo by se říci, že v české husitské tradici tu vstupuje mezi dělníky duchovní laik, Písmák, a upozorňuje je na význam vzájemné lásky podle Jana z Efezu.
Dělníci jsou propuštěni z práce a pro přeplněnost nocleháren nedostanou ani místo na spaní. V poslední scéně, nazvané theatrum mundi, nechá Hába vystoupit samotného autora. Vyslechne otázky dělníků a rozvine se komplikovaná, ostrá debata; autor však nakonec nemůže nabídnout žádné řešení. Je to Písmák, jenž nakonec slovy z Evengelia dovede děj k apoteóze, a zcela v závěru zní v mnohohlasém sboru účinkujících: „Příjď království Tvé.“
Česká muzikoložka a hábovská specialistka Vlasta Reittererová nazvala operu Přijď království Tvé směsí kritického brechtovského divadla a jevištního mystéria. To souhlasí, a současně je dílo ještě něčím víc. Neboť hledí do budoucnosti a zanechává otevřenou otázku k řešení.



[1] Klaus Schwab, zakladatel a výkonný předseda World Economic Forum v Neue Zürcher Zeitung, 14. ledna 2017: „Následky čtvrté průmyslové revoluce.“ Viz také Klaus Schwab, Čtvrtá průmyslová revoluce, Pantheon Verlag München 2016.  

zpět