Opera? Opera!!!

publikováno: 21.9.2018

Dny nové opery Ostrava / NODO uvede 2. listopadu v Divadle Komedie v pražských premiérách tři inscenace, jež byly součástí festivalu, který od roku 2012 jako operní bienále organizuje Ostravské centrum nové hudby a Národní divadlo moravskoslezské.

OSTRAVA V PRAZE
Opera? Opera!!!
Divadlo Komedie
Pátek | 2. listopadu 2018 | 19:30

Ostravská banda
Katalin Károlyi, mezzosoprán
Christina Kay, soprán
Tomás Cruz, tenor
Alexander Dobson, baryton
Nick Hay, bas
Pauline Kim Harris, housle
Petr Kotík, dirigent
Jiří Nekvasil, David Bazika, scénická realizace
Marta Roszkopfová, kostýmy

Salvatore SciarrinoInfinito nero (1998)
Julius EastmanMacle (1971-72)
Petr KotíkMistrovská díla (2014-15)



Infinito Nero (Černé nekonečno) Salvatora Sciarrina je původně scénicky koncipovaná půlhodinová skladba z roku 1998 s podtitulem Extáze v jednom aktu na libreto podle zápisu sv. Marie Maddaleny de Pazzi (1566–1607). Hudbu Itala Sciarrina lze charakterizovat jako "akustické divadlo nočních zvuků". Evokuje napětí a tajemnost nočních šelestů, náhlá zaskřípnutí starého nábytku, vzdálené zvuky moře a nočního hmyzu. V jeho skladbách jakoby cosi neustále „viselo ve vzduchu“. Opera je inspirována podivným příběhem Marie Maddaleny de Pazzi, která žila okolo roku 1600 a která své mystické, děsivé vize „diktovala“ ve stavu nepříčetnosti osmi novickám. Hlavní roli ztvární budapešťská mezzosopranistka Katalin Károlyi.

Macle Juliuse Eastmana je zhruba dvacetiminutová čistě vokální kompozice pro čtyři hlasy. Při jejím provedení se vespolek zpívá, mluví, křičí, šeptá, směje atd. Eastman působil  i v poměrně liberálním prostředí newyorské hudební scény jako radikální buřič. Ve svém díle se inspiroval díly Terryho Rileyho, La Monte Younga nebo Steva Reicha, ale i dílem např. Mortona Feldmana nebo populární hudbou. Souběh více různých důvodů včetně drog a alkoholu vedl až k jeho bezdomovectví. Dnes se Eastmanovy vzácně nalezené skladby hrají na nejvyhlášenějších experimentálních scénách světa. Julius Eastman složil Macle v závěru roku 1971 pro evropské turné Kotíkova S.E.M. Ensemblu, u jehož zrodu Eastman stál.

Libreto ke své opeře Mistrovská díla (2014-15) napsal Petr Kotík na základě textů Gertrudy Stein, její přednášky z roku 1936 „Co jsou mistrovská díla a proč je jich tak málo“. Jsou to úvahy o povaze tvůrčího procesu, o uměleckých dílech, na která se díváme jako na díla mistrovská. Gertruda Stein říká: "Mistrovské dílo nemá nic společného s lidskou povahou nebo identitou. Je spojeno s lidskou myslí a samotným subjektem. Opírá se samo o sebe, a nikoliv o vnější vztahy." To, co říká Steinová, souvisí v přeneseném slova smyslu se vším, co děláme. Klade totiž zásadní otázku: "Jde ti o sebe nebo o to, co děláš? Pokud ti jde o sebe, mistrovské dílo nikdy nevytvoříš, i když je možné dosáhnout rychlého úspěchu. Protože mistrovské dílo není obrazem tebe nebo tvé doby (identity), nýbrž je vždy obrazem sebe sama (entity). Protože existence a význam díla (tedy mistrovského díla) musí být nadčasové. Stojí mimo identitu s kýmkoli a čímkoli."  Opera Mistrovská díla je meditací, konverzací, zčásti přednáškou a monologem, přerušovaným třemi vypravěči. Letos byla opera s velkým úspěchem uvedena v Bohemian National Hall v New Yorku ve scénické realizaci Jiřího Nekvasila a Davida Baziky, kteří ji přenesou s newyorskými sólisty do Divadla Komedie.


Akce se koná ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským a Ostravským centrem nové hudby.

zpět