String Quartet Night

29.8.2019, 19:00, Důl Hlubina

KOUPIT VSTUPENKU
•• STÁHNĚTE SI PROGRAM KONCERTU ••
••• STÁHNĚTE SI TEXTY O AUTORECH A SKLADBÁCH •••


Quatuor Bozzini, Montréal
Slavíková Quartet, Ostrava

PART I
Carlos Soria*: Visiones Post-Mortem (2018)
Magdalena Johanna Beyer: Music of the Spheres (1938)
Ana Sokolović: Commedia dell'arte (2012)
Christian Wolff: Out of Kilter (String Quartet 5; 2019) *světová premiéra
Petr Kotík: String Quartet No. 1 (2007-2009)

PART II
Lucie Vítková*: NINE (2018)
Devin Maxwell*: Cloudseeding 10 (2018)
James Helgeson*: String Quartet (2016-18)

*rezidenti Institutu Ostravské dny 2019

Po více než deseti letech se do Ostravy vrací velmi známý Quatuor Bozzini. Na programu je pozoruhodná světová premiéra Out of Kilter Christiana Wolffa. Tento kvartet napsal autor na objednávku Quatuor Bozzini a věnoval jej jeho hráčům. Další velmi významná skladba bude od německo-americké skladatelky Johanny Magdaleny Beyer (1888–1944), její Music of the Spheres je z roku 1938. Je to první známé dílo pro nástroje s elektronikou. Její hudba dodnes nenašla širšího uznání, i přes množství prvků, které mohou být i dnes považovány za inovativní. Quatuor Bozzini má ve svém repertoáru všechny smyčcové kvartety Beyer. Quatuor Bozzini uvede též první smyčcový kvartet Petra Kotíka a skladbu kanadsko-srbské skladatelky Any Sokolović Commedia dell’arte. Na programu budou také skladby studentů-rezidentů Institutu Ostravské dny, kterých se vedle Quatuor Bozzini ujme také nově vzniklé ostravské kvarteto pojmenované po své zakladatelce, houslistce Pavle Slavíkové.


Ve spolupráci s:


Koncert se koná za podpory:

           


Změna programu vyhrazena.

 


 

Carlos Soria – Post Mortem Visions (2018)

         Carlos Soria (1996) se narodil v Limě (Peru). Svou hudební dráhu započal jako klavírista-samouk, ale ve věku 11 let byl přijat na Národní konzervatoř v Peru v oboru hra na klarinet. Ačkoliv se v průběhu studia vyvinul ve velmi zdatného instrumentalistu, rozhodl se, že chce tvořit svou vlastní hudbu a změnil své studijní zaměření na hudební kompozici. Příležitostně stále vystupuje jako interpret, především jako klavírista v oblasti komorní hudby (provedl např. Messiaenův Kvartet pro konec času). Rovněž se snaží uplatnit jako inženýr a miluje matematiku, kterou se pokouší využít i ve své hudbě – ovšem při zachování jejího emocionálního účinku.

         Smyčcový kvartet Post Mortem Visions (Posmrtné vize), zkomponovaný v roce 2018, je o tom, co bychom mohli spatřit ve vesmíru, až opustíme své tělo a vydáme se na cestu k Bohu. Během naše stoupání se pohybujeme automaticky a jediná schopnost, která nám zbývá, je schopnosst pozorovat okolí. Hudba z kosmických objektů k nám tak doléhá pokaždé, když se na ně zadíváme. Z hudebního hlediska v kompozici uplatňuji experimentální i tradiční prvky a také využívám rozličné matematické postupy – série, sekvence, permutace, proporcionalitu a funkce, které vztahuji k hudební struktuře. Skladba sestává z devíti částí, které jsou uspořádány následovně: části 1–7 jsou o smrti, části 8–9 jsou o znovuzrození.

Carlos Soria

Johanna Magdalena Beyer – Music of the Spheres (1938)                  

         Johanna Magdalena Beyer (1888–1944) byla původem německá skladatelka a klavíristka, která na konci roku 1923 emigrovala do USA a během 30. a 40. let zde vytvořila několik originálních kompozic. Jméno této autorky není všeobecně příliš známé, jedná se však o svéráznou uměleckou osobnost, jež si zasluhuje pozornost. O jejím životě na Starém kontinentě toho bohužel nevíme příliš mnoho, dle dostupných zdrojů studovala v Německu hru na klavír a hudební teorii na konzervatoři. Před svou emigrací pobývala v letech 1911–1914 v New Yorku, kde se o zhruba deset let později také natrvalo usadila. Z dnešního pohledu je zajímavé, že Beyer v USA studovala kompozici u Henryho Cowella a některé své skladby psala pro rozličné skupiny bicích nástrojů, což její dílo sbližuje např. s ranou tvorbou Johna Cage. Oba zmínění umělci na konci 30. let také experimentovali s využitím elektronických nástrojů a Beyer Cage v tomto ohledu dokonce „předstihla“ – její Music of the Spheres for three electrical instruments or strings byla vytvořena už v roce 1938, Cageova proslulá Imaginary Landscape no. 1pak vznikla až v roce 1939. V umění na podobných „prvenstvích“ sice příliš nezáleží, nicméně tento fakt vhodným způsobem dokresluje progresivní orientaci J. M. Beyer.

         Music of the Spheres nebyla původně samostatnou skladbou, jedná se o fragment z politické opery Status Quo, na které autorka pracovala přibližně od roku 1937. Z tohoto díla se zachoval pouze slovní popis a dvě hudební části – Dance (pro velký orchestr) a právě Music of the Spheres. Z podtitulu kompozice není zcela zřejmé, jaké elektronické nástroje mají být využity; při pohledu na partituru však zjistíme, že by měly být schopné realizovat glissando a kontinuální změny dynamiky. Jako „ideální“ nástroj se tak, vzhledem k době vzniku skladby, nabízí např. theremin nebo Martenovovy vlny. Kompozice však velmi dobře funguje i při využití tradičních smyčcových nástrojů. Důvodem je, že samotná struktura díla je neotřelá a při poslechu působí značně dynamicky a proměnlivě.Celkový umělecký účinek Music of the Spheres pak umocňuje mystický název skladby, který její vyznění nezaměnitelným způsobem zabarvuje a činí z ní jakousi utopickou hudební vizi.

Petr Zvěřina

Ana Sokolović – Commedia dell’arte II (2012)

         Skladatelka Ana Sokolović je významnou osobností soudobé hudby, která je respektována a uznávána v Kanadě i na mezinárodním poli. Autorčiny kompozice prostupují balkánské rytmy a jsou ovlivněny různými uměleckými odvětvími. Stále se rozrůstající okruh jejích posluchačů přitahuje a fascinuje zejména nevídaná míra fantazie, kterou tato díla oplývají. Sokolović má na svém kontě řadu úspěšných a prestižních spoluprací s kanadskými orchestry, předními hudebními umělci a také mnoha quebeckými komorními soubory. Její rozmanitá tvorba, za níž obdržela velké množství vyznamenání a cen, zahrnuje rovněž opery – např. její opera The Midnight Courtbyla uvedena v Royal Opera House v Covent Garden. Kromě skladatelských aktivit se věnuje i pedagogické činnosti a působí jako profesorka kompozice na Montrealské univerzitě.

          Commedia dell’arte, nevyčerpatelný zdroj charakterů, jenž mě od dětství uchvacuje. Postavy, které se ustálily v rámci původně improvizovaných divadelních vystoupení na italských ulicích, představují vlastně archetypální charaktery, jež můžeme nalézt v každé společnosti po celém světě. Ať už se jedná o postavy překypující životem a energií či o ty, které nás dojímají, jsou zábavné a směšné, anebo naopak sarkastické a vychytralé… každá postava inspirovala jednu větu mé kompozice. Commedia dell’artev současnosti tvoří cyklus tří tematicky propojených skladeb pro smyčcové kvarteto – je však možné, že v budoucnu budou přidány další charaktery.

 

Commedia dell’arte II 
IV. Isabella
V. Pantalone 
VI. Zanni
VII. Ruzzante 

Ana Sokolović

 

Christian Wolff – Out of Kilter (String Quartet 5) (2019) 

         Christian Wolff (1934) studoval klavír u Grety Sultan a krátce skladbu u Johna Cage. V kompozici je víceméně samouk, důležitá pro něj byla díla Johna Cage, Mortona Feldmana, Davida Tudora a Earle Browna, a také dlouhodobá spolupráce s Corneliem Cardewem a Fredericem Rzewskim. Ve svých skladbách se zaměřuje především na to, jak poskytnout interpretům (profesionálním i amatérským) při provádění skladby různé stupně svobody. Počínaje rokem 1953 byla řada jeho kompozic využita nebo zadávána Mercem Cunninghamem. Wolff je také aktivní jako klavírista a improvizátor (např. s Takehisou Kosugim, Larry Polanskym ad.). Vyučoval na Harvardu a rovněž na Dartmouth College, obdržel řadu cen a grantů od American Academy of Arts and Letters či Deutschen Akademischen Austauschdienstes (DAAD) Berlín. Ostravských dnů se jako lektor i interpret účastní pravidelně od roku 2001.

         Out of Kilter (Smyčcový kvartet č. 5) – Toto dílo vzniklo na objednávku souboru Quatuor Bozzini, pro který bylo zároveň napsáno. (Slovo „Kilter“ v názvu skladby znamená „běžný způsob představení něčeho“ či „rovnovážný stav“, vyskytuje se však pouze ve frázích „off kilter“ a „out of kilter“, jež značí absenci tohoto způsobu nebo vychýlení z tohoto stavu.) Kompozice sestává z devíti částí či drobných vět, z nichž každá využívá jeden nebo dva způsoby prodlevy, jako je kontrapunkt se zdvojením (rozmanitost zvučnosti), omezené využití tónových výšek (variace na mé velmi rané skladby), přísná/volná koordinace jednotlivých hráčů, využití/absence pulzu, vypůjčený hudební materiál (Bach, politicky angažovaná lidová hudba, mé skladby – přičemž nic z toho nemusí být nutně rozpoznatelné) atd. Tónové výšky jsou důsledně určeny mikrosystémy, rytmy jsou odvozeny buď z kontrapunktu (augmentace, diminuce), nebo jsou vytvořeny volně, či ad hoc.

Christian Wolff

 

Petr Kotík – Smyčcový kvartet č. 1 (2007–2009)

         Petr Kotík (1942, Praha) je nezávislým skladatelem a hudebníkem. Jako flétnista a dirigent interpretuje vlastní kompozice i díla skladatelů, kteří náleží do okruhu umělců, s nimiž spolupracuje. Kotíkovy aktivity byly vždy vedeny úsilím vyrovnat se s uměleckými a hudebními otázkami dneška. Jeho technická vybavenost jako výkonného umělce mu umožňovala realizovat náročné projekty, často považované za nerealistické. Od počátku své dráhy spolupracoval s hudebníky vynikajících kvalit, což je jeden z důvodů, proč projekty, které inicioval, uspěly. Je znám jako zakladatel a iniciátor mnoha ansámblů (v Praze Musica Viva Pragensis a QUaX Ensemble, v New Yorku S.E.M. Ensemble a S.E.M. Orchestra, v Ostravě Ostravská banda a ONO) a řady projektů (např. Festival hudby výjimečných délek v Praze, Ostravské dny, Dny nové opery Ostrava NODO, Beyond Cage Festival v New Yorku). Jako skladatel je Kotík autodidakt, i když kompozici studoval – nejdříve soukromě v Praze u Vladimíra Šrámka a hlavně Jana Rychlíka (1960–1963), následně na Vídeňské hudební akademii u Karla Schiskeho a Hannse Jelinka (1963–1966). Již v začátcích své kariéry byl ovlivněn myšlenkami a koncepty Johna Cage, ke kterým se později přidaly texty Gertrudy Stein, R. Buckminstera Fullera a Ezry Pounda. Jeho skladatelská tvorba zahrnuje symfonická, komorní i operní díla. Kotík je uměleckým ředitelem Ostravského centra nové hudby, žije a pracuje v New Yorku a Ostravě.

         Smyčcový kvartet č. 1, Vzpomínky na Jana vznikl v době od podzimu 2007 do května 2009. Myšlenka na skladbu pro toto obsazení se vynořila poprvé na Ostravských dnech 2007, kdy hrál FLUX Quartet Smyčcový kvartet (1923) Kurta Weilla a Metamorphoses nocturnes (1953) Györgye Ligetiho.V jednověté, asi pětadvacetiminutové skladbě se objevují hudební myšlenky, které přes svoji různorodost tvoří ve výsledku jednolitý celek. 

Petr Kotík

 

Lucie Vítková – NINE (2018)

         Lucie Vítková (CZ/USA) je skladatelka, improvizátorka a performerka. Ve své současné tvorbě se zajímá o společensko-politické aspekty hudby ve vztahu ke každodennímu životu a také o opětovné používání odpadu k vytváření zvukových kostýmů. V roce 2017 byla nominována na cenu Herb Alpert Awards in the Arts, obdržela objednávku od uměleckého centra Roulette Intermedium (New York) a v roce 2018 se zde stala rezidentní umělkyní. Dala dohromady dva soubory – NYC Constellation Ensemble a OPERA Ensemble. Mimoto se věnuje svému výzkumu v rámci doktorského studia na Kolumbijské univerzitě a Newyorské univerzitě. 

         Skladba NINE trvá děvět minut, během nichž jsou interpreti konfrontováni s mou zvukovou partiturou, jakož i svými vlastními projevy. Jsou uzavřeni v prostředí různých hlasů; musejí sledovat nahrávku ve svých sluchátkách a mobilních telefonech (které mají před sebou) a k tomu ještě poslouchat zvuk celého kvartetu. Při provedení skladby by se hráči měli nacházet ve stavu rozpolceného vnímání, v němž je jejich pozornost rozptýlena do několika směrů a jsou rozrušeni do takové míry, že téměř nemohou hrát.

Lucie Vítková

 

James Helgeson – Smyčcový kvartet (2018)

         James Helgeson je skladatel a vědec žíjící v Berlíně. Studoval na Curtis Institute of Music (Filadelfie), bakalářský titul získal na Oberlin College and Conservatory of Music a dále se vzdělával na École normale supérieure (Rue d’Ulm) v Paříži a Univerzitě Paříž VII. V současné době je studentem doktorského studijního programu v oboru hudební kompozice na Royal Holloway (Londýnská univerzita). Rovněž získal doktorát na Princetonské univerzitě – ve svém výzkumu se zabýval renesančními teoriemi souvisejícími s hudbou a poezií; přednášel na Cambridgeské, Kolumbijské a Nottinghamské univerzitě. Je autorem dvou monografií z oblasti renesančních studií a nyní vyučuje na Barenboim-Said Academy v Berlíně – jedná se o vzdělávací instituci, která navazuje na aktivity West-Eastern Divan Orchestra a snaží se touto formou přispět k mírovému řešení konfliktů na Blízkém východě.

         Smyčcový kvaret – první věta této skladby byla napsána v červenci 2018 a lze ji chápat jako určitý žalozpěv za Olivera Knussena. Skicu druhé věty jsem vytvořil již dva roky předtím; původně byla koncipována jako jízlivá reakce na politické změny, avšak vyvinula se v abstraktnější téma, které bych popsal jako „zvažování obtížných rozhodnutí“ – hudebních i jiných. Kvartet nepřímo reflektuje můj odchod z „deštivých ostrovů“ a jeho pomyslný podtitul by mohl znít: „Tristia britannica“ („Smutné britské záležitosti“).

James Helgeson

 

Devin Maxwell – Cloudseeding 10 (2018)

         Devin Maxwell, PhD je skladatel, perkusionista a podnikatel činný v oblasti hudebních technologií. Jeho komorní hudba byla deníkem New York Timespopsána jako„vlídný virvál … se zatvrzele vytloukanými clustery“ a jeho orchestrální díla přirovnal časopis American Record Guidek „nádherné skládance … proplétající se mezi drnkavými zvuky a pedálovými tóny, z nichž povstávají pyramidovité melodie“. Jeho hudbu si objednaly či nastudovaly např. soubory mmm… (Tokio), Next Ensemble (Utah) či Skyros Quartet (Seattle) a autorovy skladby zazněly např. v klubech a sálech BLIM (Vancouver), Monkeytown, Ontological Theater, The Stone (New York), the Wulf (Los Angeles), dále na univerzitách Dartmouth College, Kolumbijské univerzitě nebo Newyorské univerzitě a na festivalech New York Electronic Music Festival, Ostravské dny, Tage Aktueller Music (Německo) atd. V současnosti je vedoucím programu Kompozice a hudební technologie na Westminster College School of Music, kde absolvuje uměleckou rezidenci se svým souborem Red Desert.

         Skladba Cloudseeding 10 byla napsána pro soubor Tribeca Ensemble a je poslední ze série děl, které jsem složil na téma modifikace počasí. Kompozice prozkoumává zejména individuální mocenskou dynamiku v rámci hranic většího systému. 

Devin Maxwell

 

 

zpět

Podporují nás

Tel.: +420 596 203 426
E-mail: info@newmusicostrava.cz
© Copyright 2019 Ostravské centrum nové hudby
Created by web-evolution.cz