Hlasy v katedrále II

27.8.2019, 21:30, Katedrála Božského Spasitele

KOUPIT VSTUPENKU
•• PROGRAM KONCERTU KE STAŽENÍ ••
••• TEXTY O AUTORECH A SKLADBÁCH KE STAŽENÍ •••

ONO / Ostrava New Orchestra
Ostravská banda
Canticum Ostrava a hosté
Jurij Galatenko, sbormistr
Petr Kotík, dirigent

Yves Klein: Symphonie  "Monotone-Silence" (1960)

Yves Kleina lze nazvat jedním z prvních konceptuálních umělců. Počátky jeho projektů a performancí spadají už do 40. let 20. století, kdy mu bylo něco málo přes dvacet let. Dle Éliane Radigue (francouzská skladatelka a první manželka umělce Armana) dostal Klein nápad zkomponovat Symphonie –“Monotone-Silence” uprostřed letní noci na pláži v jižní Francii, kam si vyšli mladí Arman, Radigue a Klein (Klein a Arman byli rodáci z Nice). Jak sdělila paní Radigue Petru Kotíkovi, když v roce 2016 připravoval provedení této skladby, Klein, Radigue a Arman experimentovali se svými hlasy – pokoušeli se o neměnící se zvuk (dnes se tomu říká drone) a Radigue (jediná z nich měla hudební vzdělání) navrhla použít durový kvintakord: velkou tercii a čistou kvintu. Klein později poznamenal, že to bylo právě v této době (1947–1948), kdy vznikl koncept jeho monotónní symfonie, která, citujeme: „…vyjadřuje přesně to, za čím jsem šel celý svůj život.“ Yves Klein je znám jako průkopník, který ovlivnil vznik uměleckých hnutí jako pop art či minimal art. Jeho Symphonie - “Monotone-Silence” nabízí pozoruhodný, skoro až existenciální zážitek, který lze naplno prožít pouze při koncertním provedení. V úterý 27. srpna zazní její česká premiéra. 


 

Yves Klein – Monotone–Silence Symphony (1947–1961)

         Většina lidí si pod jménem Yves Klein (1928–1962) vybaví pronikavou a sytou ultramarínovou modrou barvu, kterou tento výtvarník a konceptuální umělec často využíval ve svých monochromních obrazech. Uvedená barva je s ním natolik spojena, že byla dokonce pojmenována jako International Klein Blue (IKB). V Kleinově tvorbě nalezneme samozřejmě i jiné barvy (důležitá pro něj byla např. růžová či zlatá), přesto však IKB patrně nejlépe splňovala autorovu touhu po tom, aby obraz do svého okolí vyzařoval určitou energii a vtahoval pozorovatele. Ačkoliv nebyla autorova umělecká kariéra příliš dlouhá (nejaktivnější byl v letech 1954–1962; předčasně zemřel v pouhých 34 letech), přesto zásadním způsobem ovlivnil následující umělecká hnutí (např. minimal art či pop art) a svou tvorbou zasáhl též do hudební oblasti.Kleinovu konceptuální kompozici Monotone–Silence Symphonybychom mohli chápat jako zvukovou paralelu k jeho jednobarevným obrazům. Skladba trvá 40 minut a je rozdělena na dvě stejně rozsáhlé části. V první polovině díla zní po celou dobu pouze akord D dur. Ve druhé polovině pak nastane „ticho“, jež je však v návaznosti na předchozí jednolitou zvukovou plochu nebývale tíživé. Kompozice se tak stává pozoruhodnou, skoro až existenciální zkušeností, kterou lze naplno prožít jenom při koncertním provedení. Klein se v Monotone–Silence Symphonyvůbec neohlíží na hudební tradici a v podstatě mu jde především o to, aby přesně realizoval svou uměleckou vizi; ve své tvorbě usiloval o to, aby se umění stávalo „ne-hmotným“ a osvobozovalo ducha. V jeho díle se tato myšlenka projevuje rozličnými způsoby. Velmi známá je např. autorova fotografická performance Leap into the Voidz roku 1960. Na tomto snímku můžeme vidět, jak Klein „vzlétá“ po svém skoku z okraje vysoké zdi. Jedná se samozřejmě o fotomontáž a pod umělcem bylo několik mužů se záchrannou plachtou, nicméně diskutovaná fotografie přesvědčivě demostruje jeho fascinaci osvobozením ducha od materiálu. Při poslechu Monotone–Silence Symphony bychom se tedy podobně jako Klein neměli bát „skočit do prázdna“ (resp. „do ticha“) – vždycky totiž existuje šance, že se můžeme „vznést“.

Petr Zvěřina

 

zpět

Podporují nás

Tel.: +420 596 203 426
E-mail: info@newmusicostrava.cz
© Copyright 2019 Ostravské centrum nové hudby
Created by web-evolution.cz