KlasikaPlus / Jakub Rataj: Jsem skladatel-sochař
Publikováno: 21.6.2026
Jakub Rataj patří již několik let k nejvýraznějším autorům (nejen) svojí skladatelské generace. I jeho nejaktuálnější projekt, nová opera psaná pro ostravské Dny nové opery, má potenciál vzbudit velkou vlnu zájmu. Dílo s názvem V očích vážky bude mít v Ostravě premiéru ve čtvrtek 25. června a autor o ní mimo jiné říká, že jde o „krásnou výzvu“: snad už proto, že je to jeho vůbec první zkušenost s užitím lidského hlasu.
V jednom tvém rozhovoru jsem četla, že ti elektroakustická hudba bere část kompozičního dobrodružství. To tvrzení mě nezaujalo ani tak pro téma žánrů, jako spíš díky tématu dobrodružství: V čem ho nacházíš teď?
Pokud bych to měl vztáhnout na něco aktuálního, tak je to určitě dokončování mé první komorní opery, která bude mít premiéru v rámci New Opera Days Ostrava. To je velké dobrodružství, už jen tím, že je první. Také téma uchopení lidského hlasu, zde konkrétně čtyř hlasů, je pro mě dobrodružná kapitola sama o sobě.
Doteď jsi ve svých kompozicích nepracoval s hlasem, že?
Kdysi na konzervatoři jsem to zkusil, to ale ani nestojí za zmínku. Není to ale tím, že by mě to neoslovovalo! Spíše jsem řešil to, že podobně jako některé jiné nástroje, i hlas je zasazen do určitého kontextu, má své konotace a často je spojován s narativem. Pak je zde také ta druhá poloha, kdy se vůči tomuto narativu člověk vymezuje tím, že ve zpěvu použije pouze nějaký zvukový projev. Ani jedno se mi ale nejevilo jako moje cesta, bylo to vyšlapané. Takže jsem přemýšlel, kudy do toho mám vstoupit. Kdybych to měl uchopit obecněji, každá skladba je pro mě nové dobrodružství. Zajímá mě, jak frekvencemi artikulovat čas, tak, abych udržel tah, napětí.
Lucie Maloveská, Klasika Plus | celý rozhovor si můžete přečíst zde >>>
