KlasikaPlus / Ana Sokolović: V centru mé tvorby stojí člověk
Publikováno: 24.6.2026
S tvorbou Any Sokolović, světově uznávané skladatelky srbského původu působící v Kanadě, se české publikum mohlo setkat již několikrát. Uvedeny zde byly například její opery Love Songs a Svadba, stejně jako smyčcový kvartet Commedia dell’arte, koncert pro housle a ansámbl Evta nebo skladba Sirens pro šest hlasů. Její nejnovější opera Klaun(i), která měla premiéru 31. ledna v Montrealu, se setkala s velkým ohlasem. Jedinečná možnost vidět toto dílo živě v České republice v režii Jiřího Nekvasila se naskytne 27. června na festivalu New Opera Days Ostrava. Právě opeře Klaun(i) je věnován tento rozhovor. Přibližuje také, proč Anu Sokolović fascinuje kočovné umění a jak na ni působí český jazyk.
Opera Klaun(i) sleduje prostřednictvím postavy klauna životní cestu od narození až ke smrti. Skladba zachycuje širokou škálu emocí – od radosti a lásky až po strach, hněv a smutek. To mě obzvlášť zaujalo. Zdá se mi, že se o současné hudbě často nemluví ve vztahu k emocím. Jak vnímáte roli emocí v hudbě v kontextu současné vážné hudby?
Na to nedokážu odpovědět z vědeckého hlediska. Neprováděla jsem žádný výzkum a neznám žádnou studii, která by na tuto otázku poskytla jednoznačnou odpověď.
Mohu mluvit pouze o své vlastní hudbě. Pro mě to souvisí se vším, o čem jsem už hovořila: se spojením se sebou samým, se spojením s ostatními a se snahou vytvořit dílo, které v lidech emocionálně rezonuje. Musí k nim promlouvat. Musí navázat vztah.
Zároveň je moje práce založena na přísné struktuře. V hudbě se často vede debata o přístupnosti a popularitě. Lidé se ptají, jakou hudbu by měl skladatel psát a co vlastně publikum chce.
Pro mě „populární“ neznamená laciný nebo nekvalitní. Znamená to jednoduše, že něco oslovuje mnoho lidí. Moje vlastní tvorba je velice strukturovaná, nesmírně detailní a pod povrchem často výrazně složitá. Věnuji obrovské množství času utváření každého jejího aspektu. Mým cílem však je, aby posluchač tuto složitost nevnímal. Když se s dílem setká, mělo by působit svěže, bezprostředně a přirozeně. Touha komunikovat s lidmi nepramení z nedostatku myšlenek nebo řemeslné práce. Právě naopak.
Noemi Savková, KlasikaPlus | celý rozhovor si můžete přečíst zde >>>
