27.6.2026, 18:30, Divadlo Antonína Dvořáka
• KOUPIT VSTUPENKU •
Opera o sedmi obrazech, 2024–25
Dojemná pocta lidské zkušenosti
Hudba a libreto: Ana Sokolović
Dirigent: Bruno Ferrandis
Scéna: David Bazika
Kostýmy: Marta Roszkopfová
Světla: Jan Kaspřík
Režie: Jiří Nekvasil
Účinkují:
Aline Kutan, soprán (Klaun 1)
Mireille Lebel, mezzosoprán (Klaun 2)
Andrew Haji, tenor (Klaun 3)
Bruno Roy, baryton (Klaun 4)
Ostravská banda
Canticum Ostrava
Klauni:
Števo Capko, August
Rita Pires, Giulietta
Evropská premiéra, 75’
© Boosey & Hawkes Music Publishers Limited
Ve spolupráci s 
Mám ráda klauny. Nacházejí se na pomyslném okraji uměleckého světa, avšak jejich prostřednictvím lze odhalit samotnou podstatu lidství. Můj vztah k cirkusu je poněkud ambivalentní, nicméně tito kočovní artisté mě odjakživa fascinovali – přijedou na určité místo, nějakou dobu tam vystupují a pak zase odjedou někam jinam. Tento modus operandi zůstává neměnný napříč kontinenty a historií. Výchozí inspirací pro tvorbu této opery byla kniha Maurice Sanda Masques et bouffons (Masky a šašci) a dále pak snímek Federica Felliniho I clowns (Klauni). Cenné pro mě byly též konzultace s mou vynikající kolegyní Mariellou Pandolfi, jejíž postřehy a vhledy mi pomohly skladbu dokončit. Podobně jako v rané formě opery favola in musica (tj. hudební báji/pohádce) zachycuje má kompozice klaunovu životní cestu skrze celou škálu emocí – od radosti a lásky až po strach, hněv či smutek. Neustále se proměňující jevištní prostor oplývá energií a bujarostí, tímto dílem jsem se pokusila vytvořit jakousi operní barokní fresku, která propojuje veškeré mé umělecké vášně: loutky, stíny, akrobacii či nespoutanost balkánských rytmů a efektů. Film i opera v sobě ze své podstaty integrují další umělecké formy. Ačkoliv jsou různé filmové postupy známy více než sto let, rozhodla jsem se je nyní zpracovat a čerpat inspiraci z odkazu filmových vizionářů – ať už se jedná o Felliniho outsidery, Keatonovy geniální grotesky, Chaplinovo tragikomické zobrazení lidstva, Tatiho rytmické absurdity a bezbřehou fantazii Robina Williamse či Jerryho Lewise.
Opera Klaun(i) je s vděčností věnována Marielle Pandolfi.
Ana Sokolović
Skladatelka Ana Sokolović je významnou osobností soudobé hudby působící v Montrealu – je respektována a uznávána na mezinárodní scéně především pro svá nápaditá a rytmicky výrazná díla. Autorčina tvorba zahrnuje kritiky uznávané opery a orchestrální kompozice, ale též působivé sólové a komorní skladby. Sokolović pochází ze Srbska – její hudba je tudíž prostoupena balkánskými rytmy; pro skladatelčinu tvorbu je dále charakteristické ovlivnění rozmanitými uměleckými disciplinami. V nedávné době obdržela bezprostředně po sobě dvě ceny JUNO v kategorii „Klasická kompozice roku“: v roce 2019 za skladbu Golden Slumbers Kiss Your Eyes pro kontratenor, sbor a orchestr; v roce 2020 za houslový koncert Evta. Její dosavadní operní tvorba byla uvedena na prestižních světových scénách, včetně Královské opery (Covent Garden), Opery v San Franciscu, Boston Lyric Opera či Festivalu d’Aix-en-Provence. Za operu Svatba (2010) získala Cenu Dory Mavor Moore za „Mimořádnou novou operu“. V aktuální sezóně uvedla Opéra de Montréal světovou premiéru autorčiny opery Klaun(i). Zmíněné dílo vychází z odkazu tvůrců jako M. Sand, Fellini, Chaplin či Keaton a evokuje ranou operní formu favola in musica (hudební bajku/pohádku), která se odehrává v sedmi obrazech. Kromě své skladatelské činnosti působí Sokolović na Montrealské univerzitě jako hlavní badatelka pro oblast výzkumu a tvorby opery.V České republice měla zvlášť velký divácký ohlas její opera Svatba, jež byla provedena na NODO (Dny nové opery Ostrava) 2020.