TZ: Zásadní šestinotóny. Vizionářství Aloise Háby a nové harmonium na dvou koncertech v Praze

Publikováno: 15.9.2026

Ostrava, 15. září 2026 // Inaugurace nového šestinotónového harmonia – repliky historického nástroje z 30. let 20. století – se uskuteční v rámci dvou koncertů v Praze: 5. listopadu v Panteonu Historické budovy Národního muzea a o týden později 12. listopadu v multifunkčním sále DOX⁺. Původní šestinotónové harmonium vzniklo ve 30. letech pro jednu z nejodvážnějších oper vizionáře, průkopníka a skladatele Aloise Háby Přijď království Tvé (1937–1942). Vyhotovení nového nástroje finančně podpořil i prezident T. G. Masaryk. Na sklonku roku 2024 se podařilo projekt posunout k realizaci díky Ministerstvu kultury ČR, které stavbu repliky šestinotónového harmonia financovalo. Projekt navazuje na dlouhodobou péči Národního muzea – Českého muzea hudby o unikátní historický originál a jeho zpřístupňování hudebníkům a skladatelům. Znovuzrození historického nástroje nevyčíslitelné hodnoty má od doby svého premiérového uvedení na NODO 2018 / Dnech nové opery v Ostravě téměř pohádkový rozměr, také díky Miroslavu Beinhauerovi. Nástroj prostřednictvím jeho hry už na premiéře opery v Ostravě vzbudil mimořádnou pozornost publika i skladatelů. Záhy začal s mladým klavíristou cestovat Evropou a nové skladby pro historický exponát napsaly desítky současných autorů, i proto bylo zapotřebí postavit nástroj nový.

„Vždyť ani sousedův pes Hektor se neomezuje na západoevropskou tónovou soustavu.“ A. Hába
V dějinách hudby je jen velmi málo skladatelů, kteří se svým dílem zasadili o novou vizi kompozice. Jedním z nich byl Alois Hába (1893–1973), který do hudby přinesl koncept rozdělení oktávy na víc než dvanáct půltónů. Hábovo rozdělení na čtvrttóny a šestinotóny nejen nezapadlo (jak se konzervativní část veřejnosti domnívala), ale je stále ve větší míře aktuální. Ve své době to byl ojedinělý a odvážný krok, z dnešního pohledu je to všeobecně akceptovaný koncept mikrotonální hudby, který se v posledním čtvrtstoletí stal velmi přitažlivou technikou na celém světě, zvláště u mladé generace skladatelů.

Alois Hába snil o nové, svobodné hudbě léta. Pražská konzervatoř a hudební Praha té doby měla internacionální pověst a velkou zásluhu na tom měly právě kontakty a průkopnictví Aloise Háby. Pro svou šestinotónovou operu potřeboval nástroj schopný tento neobvyklý systém obsáhnout. Harmonium postavila firma August Förster podle plánů, které Hába získal od skladatele Ferruccia Busoniho. „Antroposofická“ opera však zůstala po svém dokončení neprovedena a samotný nástroj se na dlouhá desetiletí ocitl mimo běžný hudební život. Skutečný interpretační příběh šestinotónového harmonia se začal psát až v roce 2018 díky Ostravskému centru nové hudby a Národnímu divadlu moravskoslezskému. Na společném festivalu NODO / Dny nové opery Ostrava byla tak po více než 80 letech od svého  vzniku uvedena Hábova monumentální opera Přijď království Tvé (Nezaměstnaní). Pod vedením francouzského dirigenta Bruna Ferrandise se při premiéře poprvé veřejně rozeznělo také šestinotónové harmonium ze sbírky Českého muzea hudby. Právě Národní muzeum – České muzeum hudby umožnilo využití mimořádně cenného historického nástroje a následně vytvořilo podmínky pro jeho další umělecké využívání a vznik nového repertoáru.

Na počátku záskok, poté virtuózní hra a nová díla
Za šestinotónové harmonium tehdy usedl Miroslav Beinhauer (1993), jako záskok za klavíristu, který nemohl dostát svému příslibu. Možnost poznat zcela odlišný způsob hraní měl Beinhauer jen několik týdnů před premiérou, odstěhoval se kvůli tomu do Prahy, protože cvičit mohl jen v muzeu. Beinhauera možnosti mikrotonálního nástroje natolik zaujaly, že se rozhodl mu věnovat téměř veškerý čas. Začal pravidelně spolupracovat s Národním muzeem – Českým muzeem hudby, v jehož sbírce je historické šestinotónové harmonium uchováváno. Národní muzeum od roku 2018 systematicky umožňovalo jeho odborné i interpretační využívání a vytvořilo tak zásadní podmínky pro novodobé oživení nástroje i vznik nového repertoáru. Historické harmonium se začalo objevovat na koncertních pódiích a vzbudilo pozornost skladatelů. Ti postupně začali psát nové skladby přímo pro tento nástroj, právě v úzké spolupráci s Beinhauerem. Během několika let tak vznikl pozoruhodný soubor nových kompozic autorů z různých částí světa. Další život repertoáru začal narážet na praktické limity. Původní šestinotónové harmonium je naprosto unikátní nástroj a každý další převoz pro něj představuje riziko. Jde navíc o muzejní exponát významné historické hodnoty, který je majetkem České republiky. Jeho případné cesty do zahraničí proto provází složitý administrativní proces. Vznik kopie nástroje tak vyplynul z ryze praktické potřeby: umožnit, aby hudba, která pro šestinotónové harmonium v posledních letech vzniká, mohla dále zaznívat i mimo prostory, kde je uložen historický originál.

Kdo unikátní nástroj postaví?
„Prvotní nápad bylo oslovit firmu August Förster, firmu, která dodnes staví převážně klavíry. Ta už ale o tomto dávném nástroji neměla žádné informace, žádné plány, ze kterých by vycházela. Svou roli v tom nejspíš sehrála druhá světová válka a následný odsun Němců, při němž byla řada inženýrů nucena odejít,“ říká Miroslav Beinhauer. Po dalších měsících hledání vhodného stavitele padla volba na pražského varhanáře a restaurátora Martina Poláčka Právě v jeho dílně začalo v roce 2024 vznikat nové šestinotónové harmonium. Realizaci repliky umožnilo Ministerstvo kultury ČR, které její stavbu financovalo. Projekt tak mohl navázat na dlouhodobou odbornou péči Národního muzea – Českého muzea hudby o historický originál a na jeho novodobé interpretační využití. Nový nástroj je ve správě České filharmonie. Ostravské centrum nové hudby a Miroslav Beinhauer mají exkluzivní smlouvu jej koncertně využívat.

Praha svědkem světové události
Listopadové koncerty spojené s inaugurací nového šestinotónového harmonia se stanou počátkem nové kapitoly „Hábova“ odkazu. Koncerty pod hlavičkou Zásadní šestinotóny se uskuteční dva a většina skladeb jsou světové premiéry (autoři budou přítomni). První koncert, který se uskuteční 5. listopadu v Panteonu Historické budovy Národního muzea, spolupořádá Národní muzeum a bude věnován sólovým skladbám pro šestinotónové harmonium. Kromě jedné ze sólových kompozic Aloise Háby zazní také premiéry děl těchto skladatelů: Petr Studený (ČR), Judith Berkson (USA), Peter Ablinger (Rakousko), Adrián Demoč (Slovensko), Phill Niblock (USA). Koncertu bude předcházet diskusní panel – představení nástroje za přítomnosti zástupců Národního muzea, stavitele a uměleckého ředitele Ostravského centra nové hudby, Petra Kotíka. Miroslav Beinhauer zde bude mít k dispozici oba nástroje – historický i jeho repliku. Druhý koncert v DOX⁺ (12. 11.) uvede skladby pro šestihodinové harmonium a orchestr: Marc Sabat (Kanada/Německo), Klaus Lang (Rakousko), Ian Mikyska (ČR), Miya Masaoka (USA/Japonsko), Martin Smolka (ČR). Za harmonium usedne Miroslav Beinhauer, jako sólista se představí také tenorista Vojtěch Semerád. Účinkuje mezinárodní orchestr sólistů Ostravská banda s dirigenty Bruno Ferrandisem a Petrem Kotíkem.

zpět