Publikováno: 19.10.2026
Ostrava, 19. října 2026 //Co se stane, když hudba překročí hranice běžného půltónového systému? Šestinotónové harmonium Aloise Háby otevírá skladatelům i posluchačům prostor pro mikrointervaly, nečekané zvukové barvy i zpochybnění toho, na co jsou naše uši zvyklé. Koncert Zásadní šestinotóny II, který se uskuteční 12. listopadu v pražském DOX+, představí pět skladeb současných autorů pro šestinotónové harmonium a orchestr. Klavírista Miroslav Beinhauer bude hrát na kopii „Hábova“ historického nástroje, zbrusu nové harmonium, které díky rozhodnutí Ministerstva kultury ČR z roku 2024 postavil varhanář Martin Poláček. Vystoupí rovněž tenorista Vojtěch Semerád a mezinárodní orchestr Ostravská banda pod vedením Bruna Ferrandise a Petra Kotíka.
ZÁSADNÍ ŠESTINOTÓNY II
12. listopadu 2026
19:00 Multifunkční sál DOX+
Miroslav Beinhauer, šestinotónové harmonium
Vojtěch Semerád, tenor
Ostravská banda
Petr Kotík, dirigent
Bruno Ferrandis, dirigent
Alois Hába: III. Adagio, op. 37 (1928)
Marc Sabat: Fleeting flight sleeping woke (2021, rev. 2026)
Klaus Lang: QVIS EST (2021, rev. 2026)
Ian Mikyska: Out (2026)
Miya Masaoka: The Mercurial Flow of Energy (2026)
Martin Smolka: Tři zpěvy na Reynka (2026)
Šestinotónové harmonium vzniklo ve 30. letech 20. století pro operu Přijď království Tvé Aloise Háby (1893–1973), jednoho ze světových průkopníků mikrotonální hudby. Po desetiletích mimo běžný hudební život se muzejní exemplář objevil konečně na jevišti. Stalo se tak v roce 2018, kdy Hábovo „Království“ ve světové premiéře uvedl festival NODO / Dny nové opery Ostrava. Od té doby inspiruje originální harmonium skladatele z různých částí světa. Jeho šestinotónový systém totiž nenabízí pouze jemnější dělení tónů, ale také nové intervalové vztahy a zvukové možnosti, které mění naše vnímání známých hudebních souvislostí.
Pro Iana Mikysku je šestinotónové harmonium prostředkem k objevování nových intervalových vztahů, dlouhých mikrotonálních ploch i nečekaných zvukových spojitostí. Během posledních pěti let pro něj napsal šest skladeb. „Jedním z velkých půvabů tohoto nástroje je oscilování mezi známým a znepokojivě cizím,“ říká skladatel, jehož nová kompozice Out zazní v rámci koncertu ve světové premiéře. Právě tato dvojznačnost je pro šestinotónový systém příznačná: známé hudební vztahy zůstávají rozpoznatelné, ale drobný posun jejich ladění může zásadně proměnit jejich charakter.
Také americká skladatelka japonského původu Miya Masaoka přehodnotila díky tomuto nástroji své zažité představy o zvuku. Při komponování skladby The Mercurial Flow of Energy ji překvapilo zjištění, že se ve vyšších polohách klaviatury mohou tóny začít výškově obracet a místo dalšího stoupání klesat. „Bylo to cvičení v obracení vlastního myšlení naruby,“ popisuje svou zkušenost. Šestinotónové harmonium podle ní narušuje nejen pravidla tradiční tonality, ale také naše základní očekávání od hudebního nástroje.
Kanadský skladatel Marc Sabat, který žije v Berlíně a dlouhodobě se zabývá mikrotonálním přirozeným laděním, navazuje na myšlenky Ferruccia Busoniho. Ten už na počátku 20. století uvažoval o rozšíření hudebních možností, aniž by bylo nutné opustit dosavadní systém. Nové tóny podle Sabata mohou vytvářet svébytné, akusticky vnímatelné intervaly, které nejsou pouhými „rozladěnými půltóny“. Jeho skladba Fleeting flight sleeping woke z roku 2021 zazní v nové rozšířené verzi z roku 2026.
Odlišnou perspektivu nabídne rovněž rozšířená verze skladby QVIS EST rakouského skladatele Klause Langa, který působí také jako varhaník a pedagog na Univerzitě hudby a múzických umění ve Štýrském Hradci. Lang chápe hudbu jako samostatný akustický svět, v němž se čas stává slyšitelným a poslech může proměnit vnímání přítomného okamžiku. Název skladby odkazuje k příběhu indického filozofa Nágárdžuny, který se Buddhy zeptal, jaká je nejlepší otázka a jaká nejlepší odpověď. Buddha mu odvětil, že právě položil tu nejlepší otázku a dostal tu nejlepší odpověď.
Novou skladbou Tři zpěvy na Reynka se Martin Smolka obrací k poezii Bohuslava Reynka. Pro renesanční tenor a komorní orchestr vytvořil hudební obrazy Evy v zasněženém Ráji, betlémské scény i smutného příběhu pokácené topolové aleje. Šestinotónový systém mu umožňuje jemně proměňovat známé intervaly a hledat v nich nové odstíny. „Tercie může nabrat nový zvláštní půvab. Sekunda může být užší a zaznít ještě subtilněji,“ popisuje skladatel své objevy. Reynkovy intimní verše se v jeho kompozici setkávají s bohatým zvukem komorního orchestru i křehkostí lidského hlasu. Sólového partu se ujme tenorista Vojtěch Semerád, kterého se Smolkou pojí dlouholeté přátelství a úcta k jeho tvorbě.
Program koncertu zahájí III. Adagio, op. 37 Aloise Háby z roku 1928, které připomene historické kořeny celého projektu. Večer tak propojí odkaz skladatele, jenž před téměř stoletím hledal nové cesty hudebního vyjádření, s tvorbou autorů, kteří jeho vizi rozvíjejí ve 20. letech 21. století každý po svém.
Koncert Zásadní šestinotóny II se koná ve čtvrtek 12. listopadu 2026 od 19.00 v multifunkčním sále DOX+ v Praze. Vstupenky jsou v předprodeji v síti SMS Ticket.